Petr Janyška: Jaroslaw Kaczyński oznámil premiérovi a prezidentovi, že odešel z vlády
„Stát jsem já,“ tvrdil francouzský král Ludvík XIV. To bylo 17. století a krajní absolutismus. Něco podobného teď prohlásil i skutečný vládce dnešního Polska Jaroslaw Kaczyński. Prohlásil to způsobem, jakým odchází z vlády. Po vyhraných volbách v roce 2015 na sebe nevzal žádnou ústavní funkci.
Čtěte také
Ač rozhoduje o všem, co se v zemi děje, od přijímání zákonů po jmenování či pád premiéra, ministrů, ředitelů velkých polostátních podniků a bank či státní televize, formálně k tomu nemá oprávnění. Všechno řídí jako šedá eminence z pozadí, z budovy své vládní strany v centru Varšavy. Není premiérem, není prezidentem, není ministrem. Nenese žádnou zodpovědnost, ani formální, ani trestní. V jeho okolí se mu přezdívá uctivě „náčelník“ po vzoru předválečného polského vůdce a zakladatele státu Pilsudského.
Žije politikou a fascinací mocí, rozehráváním politických her, vyvažováním jedněch druhými dle principu rozděl a panuj. Chvíli to vypadá, že jeden politik je jeho oblíbencem, potom ale jeho oko spočine na jiném.
Čtěte také
Nikdo se mu ve vládním táboře neodváží postavit. Jedinou výjimkou je Zbigniew Ziobro, ministr spravedlnosti a generální prokurátor v jedné osobě. Jinak šéf malé strany, bez jejíchž několika poslanců by ale Kaczyński neměl v parlamentu většinu, a to dává Ziobrovi sílu.
Už dlouho soupeří s premiérem Morawieckým o hypotetickém nástupnictví po Kaczyńském. Jejich konflikt přerostl do té míry, že Kaczyński se cítil nucen vstoupit před dvěma lety do vlády, aby mohl osobně zasáhnout přímo na zasedání ministrů a tlumit rivalitu těch dvou. Vytvořil se tedy pro něj post místopředsedy vlády pro bezpečnost.
Pokud vím, prezident přijal mou rezignaci
A teď jsme u toho, kdo je dnes v Polsku stát. V úterý ráno Kaczyński krátkým prohlášením pro státní tiskovou agenturu oznámil: „Už nejsem ve vládě. Premiér Mateusz Morawiecki a, pokud vím, i prezident Andrzej Duda, přijali mou rezignaci.“ On, teoreticky člen vlády podřízený premiérovi, to oznamuje veřejnosti jako své osobní rozhodnutí, bez ohledu na ústavu a ústavní zvyklosti.
Čtěte také
Měl by to přeci udělat premiér a následně stvrdit prezident. Jenomže každý ví, a Kaczyński ví, že každý ví, že tím, kdo ve státě rozhoduje, je on. Zároveň také oznámil, že v jeho funkci ho nahradí dosavadní ministr obrany. To by ale měl přeci rozhodnout a oznámit také premiér – ale proč se zdržovat takovými formalitami.
A proč v době války na Ukrajině si takhle z vlády odejde místopředseda pro otázky bezpečnosti? Důvodem je, jak sám řekl, že se chce věnovat přípravě voleb příští rok. Aktivitě, která by mu měla zajistit dalších pět let moci.
Polsko je dnes zemí, která je s ohledem na ruskou invazi na Ukrajině příkladně aktivní. Jeho obyvatelé přijali s otevřenou náručí miliony uprchlíků, hlavně žen a dětí. Posílá na Ukrajinu zbraně. To by ale nemělo zastínit skutečnost, že jeho domácí politiku určuje člověk, který se státem nakládá jako s dobytým územím a rozhoduje dle své libovůle.
Český premiér by měl brát polského souseda s velkou rezervou, zvlášť v době, kdy budeme předsedat Evropské unii. Jedním z pěti hesel českého předsednictví je přeci „odolnost demokratických institucí“. A tomu principu je Kaczyńského odchod z vlády a neúcta ke státu a jeho ústavě na hony vzdálen.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
