Petr Janyška: Evropa má v Macronovi nepsaného lídra
V dnešních hektických časech, kdy americký prezident každý den zaskakuje svět šokujícími prohlášeními, Evropa potřebuje lídra. A na toho aspiruje francouzský prezident Emmanuel Macron.
Poté, co Trumpovi lidé na už pověstné bezpečnostní konferenci před měsícem zpochybnili všechno, na čem dosud stála americká zahraniční politika a vztahy s Evropou, se jako první otřepal francouzský prezident Emmanuel Macron. A jak je jeho zvykem, začal hned konat.
Čtěte také
Na druhý den pozval do Paříže politiky šesti největších států Evropy, aby si probrali, jak se teď zařídit. Den poté to telefonicky konzultoval s dalšími včetně českého premiéra. Obrana nespadá do domény EU a tak je logické, že pozval jen nejsilnější hráče kontinentu.
V tom novém světě, kde Donald Trump jako nějaký hokynář oznámil, že ho zajímají jen zisky USA a zbytek světa ať se stará sám o sebe, se Macron stává nepsaným lídrem Evropy. Spolu s britským labouristickým premiérem, s novým německým kancléřem, s premiérem Polska a možná s premiérkou Itálie mají dnes kapacitu vést Evropu ve chvíli, kdy ta má za humny válku a kdy Trump chce agresorovi nabídnout příměří a vstup do světových salónů.
V téhle situaci se najednou vrací do hry starý francouzský koncept autonomní Evropy, která by nebyla ohledně své bezpečnosti totálně závislá na USA. Myšlenku razil generál de Gaulle a ač byl jasným antikomunistou a pilířem západních hodnot, vytvořil víceméně proti vůli USA svébytnou francouzskou jadernou sílu.
Čtěte také
V Evropě je tak dnes Francie spolu s Brity jedinou zemí, která má tuto odstrašující zbraň, s tím ovšem, že britský arzenál je odvozený od amerického. A po rozporuplných prohlášeních Donalda Trumpa se začíná uvažovat, že by se francouzský ochranný deštník hodil celé Evropě.
Když jsem takovou otázku jako diplomat kladl před dvaceti lety francouzským partnerům, jen si ťukali na čelo. Časy se ale změnily, teď už o to žádá budoucí německý kancléř a Macron otevírá debatu. Snad poprvé od de Gaullových časů.
Macron tu možnost zmínil ve čtvrtečním projevu, kdy burcoval s tím, že skončilo třicet let nevinnosti, že Francie a Evropa mají nepřítele jménem Rusko, a že všichni na kontinentu budou muset investovat víc do obrany a vojenského průmyslu.
Nabídka zpravodajských informací Kyjevu
Jako nepřímou odpověď na Trumpovo skandální zastavení pomoci Ukrajině ujistil, že bude Kyjev dál podporovat, a že mír nemůže být kapitulací Ukrajiny. Zopakoval také svoji myšlenku mírových sil včetně francouzských, jež by dohlížely na dodržování příměří.
Čtěte také
A hned pozval do Paříže šéfy generálních štábů států, které by chtěly do takové akce jít. Navrhl také jako první krok příměří ve vzduchu, na moři a ohledně energetické infrastruktury.
Po Trumpově prohlášení o stopce na zpravodajské informace Ukrajině Paříž ihned kontrovala, že bude Kyjevu poskytovat své. V minulých dnech vyslala svoji další zpravodajskou družici a snaží se, aby Evropa měla svůj vlastní družicový systém, který by mohl v případě potřeby nahradit třeba Muskův internetový provider Starlink, pokud by se ho miliardář rozhodl Ukrajině zablokovat.
A nikoliv nevýznamná byla Macronova formulace o tom, že spolu s Kyjevem a s dalšími prý pracuje na plánu, který by Ukrajině zajistil solidní, trvalý a ověřitelný mír.
Česká politika až na nečetné výjimky Francii tradičně podceňovala a přehlížela, dnes ale můžeme být rádi, že Evropa má lídra, který se nemíní sklonit před Trumpem a nabízí jasný projekt.
Autor je odborník na mezinárodní politiku, bývalý diplomat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
