Petr Honzejk: Stávka ve školách, další hřebík do rakve Fialovy vlády

26. listopad 2023

Vláda bude v pondělí čelit jednomu z největších sociálních protestů od roku 1989. Lze na něj nahlížet ze dvou úhlů. Z jednoho budeme sledovat podivně načasovanou akci hnanou přepjatou odborářskou rétoriku, která musí člověka s elementárním vkusem přimět k pozvednutí obočí. Z druhého pak ale naprosto pochopitelný protest proti závažným problémům, které jdou za vládou Petra Fialy, jež se v některých ohledech chová opravdu, jemně řečeno, necitlivě.

Pro výsledek bude klíčové, který pohled si osvojí většina veřejnosti. A předběžně řekněme, že to pro vládu nevypadá moc nadějně. 

Je samozřejmě pravda, že rétorika odborářů je absurdně přepálená. Středula a spol. odkazují ke generální stávce, která se odehrála přesně před 34 lety, 27. listopadu 1989. V té době ovšem nešlo o nic menšího než o změnu režimu. O odstranění totalitní vlády komunistické strany a nastolení demokratických poměrů.

Nyní samozřejmě o nic tak zásadního nejde. Pokud si odboráři hrají se symbolikou roku 1989 lze jim říci, že si buď dělají ze společnosti legraci, nebo spoléhají na kolektivní ztrátu historické paměti. To se jim může docela dobře vymstít, i s ohledem na to, že rozhodně nemohou počítat s účastí, která by se době před 34 lety jen přiblížila.

Načasování

Podivné je i načasování. Protestovat se bude hlavně proti drahotě, inflaci, cenám energií, změnám důchodů, vládnímu balíčku přinášejícímu zhoršení životní úrovně. Nic proti, je to naprosto legitimní a situace mnoha lidí je neveselá.

Ovšem inflace se už snižuje, ekonomika se vzpamatovává, v příštím roce opět dojde k růstu reálných mezd a ceny energií pro domácnosti nepoletí nahoru tak jako loni. Dramatická situace se do značné míry začala řešit sama, dříve, než proti ní stihli odboráři protestovat. Takže druhé odborářské minus.         

Čtěte také

Pak už tu jsou ale jen minusy na straně vlády. Varovat by ji měla především stávka škol. Učitelé neprotestují obecně proti poměrům, ani za vlastní platy, ale proti zcela konkrétním chybným krokům vlády.

Vadí jim hrozící snižování platů nepedagogických pracovníků, o kterých ještě na začátku minulého roku tvrdil i exministr Petr Gazdík, že jsou nedůstojné. Vadí jim hrozící zhoršení kvality výuky způsobené tím, že ministerstvo školství chce školám proplácet méně odučených hodin. Zkrátka vadí jim to, že se vláda chová zcela v rozporu se svými deklarovanými prioritami, mezi které vzdělávání patří. Učitelům rozhodně nelze vytýkat, že se chovají nějak přepjatě.

Vládu by mělo varovat i to, že stávka ve školách bude navíc masivnější než kdekoli jinde. Podle posledních údajů se do ní zapojí 70 procent školských zařízení, což je ve srovnání s dřívějšími protesty nebývalé množství.

Počet stávkujících škol navíc ještě stoupl ve chvíli, kdy se ministerstvo školství pokusilo manipulativními grafy problémy popřít, a premiér se pokusil důvody stávky bagatelizovat. Za stávku ve školách si jednoduše vláda může jen a jen sama.

Petr Honzejk, komentátor Hospodářských novin

Priority

Ukazuje to v kostce problém pětikoaliční vlády. Není schopná a asi ani ochotná dostát vlastním prioritám čímž proti sobě obrací své vlastní přirozené voliče. Nejen učitele, ale třeba také lékaře, jejichž část chce od začátku prosince protestovat proti zvýšenému počtu legálních přesčasových hodin. A situaci vláda ještě zhoršuje dílem chaotickou a dílem arogantní komunikací.        

Kdo bude z protestů politicky těžit je jasné. Bude to hnutí ANO. Odborářská symbolika generální stávky 1989 dobře zapadá do Babišova narativu, že v Česku máme jakousi „novou totalitu“, kterou je třeba svrhnout. Pro vládu je ale ještě horší, že se proti ní začínají stavět i lidé, kteří by za normálních okolností se Středulovými odboráři, natož s Babišovým ANO, nechtěli mír pranic společného. 

Lapidárně řečeno: Víko rakve Fialovy vlády je stále ještě pootevřené, ale v pondělí do něj hezkých pár hřebíčků přibyde.

Autor je komentátor Hospodářských novin

autor: Petr Honzejk
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.