Petr Honzejk: Prezidentův podcaster a hybridní novinařina
Sovy nejsou tím, čím se zdají být, říká motto slavného seriálu Twin Peaks. Na Pražském hradě, má, jak se zdá, tohle dílo věrné a nadšené fanoušky. Naznačují to alespoň kroky v oblasti komunikace. Petr Pavel si vybral jako podstatný komunikační prostředek sérii podcastových rozhovorů, které pod titulkem „Podhradí“ pořizuje šéfredaktor serveru Info.cz Michal Půr.
Rozhodnutí vyvolalo na sociálních sítích i v novinářské obci pozdvižení a nikoli s kladným znaménkem. Důvody byly v zásadě dva.
Čtěte také
Zaprvé vazby Michala Půra, kterého pojí dlouholeté byznysové partnerství s lobbistou Tomášem Jirsou, na něhož před čtyřmi lety prasklo, že jeho agentura měla na objednávku PPF vylepšovat v Česku obraz komunistické Číny. Jirsa tehdy říkal, že šlo jen o to, tlumit extrémy, ale je to v podstatě totéž.
Pokud nyní prezident Pavel, který před komunistickou Čínou varuje, kudy chodí, zvolí jako moderátora Michala Půra, provozujícího společně s Jirsou podcast Insider, vypadá to opravdu trochu divně.
Druhým důvodem nelibosti byla skutečnost, že si k pravidelným rozhovorům Petr Pavel nevybral buď Český rozhlas, nebo Českou televizi. Veřejnoprávní média jsou z logiky věci neutrální a nehrozí u nich, že by Petru Pavlovi něco odpustily nebo mu dokonce, řečeno fotbalovou terminologií, připískávaly, takže by bylo fér vystavit se otázkám jejich novinářů.
Schrödingerův princip neurčitosti
Nehledě na to, že obě média disponují mnoha moderátory, kteří jsou, při vší úctě k výkonům Michala Půra například na TV Prima, profesionálnější než on. Takže i po této stránce se volba jevila poněkud zvláštně.
Čtěte také
Jenže ukázalo se, a tím se dostáváme k seriálu Twin Peaks, že sovy tady opravdu nejsou, čím se zdály být. Hrad na kritiku reagoval tak, že má nad obsahem podcastu plnou kontrolu. A Půr prohlásil, že se vlastně ani nepovažuje za novináře, ale, za „moderátora a tvůrce“.
Takže když tyto dva faktory sečteme, nejde v případě podcastové série Podhradí o rozhovory podle novinářských standardů, mezi které patří konfrontace respondenta s pro něj nepříjemnými skutečnostmi a nekompromisní trvání na odpovědi. Ale o zakuklený PR produkt, kde si prezident sedící naproti „tvůrci“ může říkat, co chce, aniž by mu hrozilo, že bude čelit nepříjemným doplňujícím otázkám.
Otázky v tomto formátu ani vlastně nejsou otázky, ale spíše mezititulky. Není divu, že o tohle veřejnoprávní média a vlastně žádná média, která ještě fungují podle novinářských standardů, nemohla mít zájem.
Čtěte také
Celé to bude dobré nazvat pravými jmény: Tak jako měl Miloš Zeman ve svém prvním období Jaromíra Soukupa, který ho nechal vyprávět cokoli, Petr Pavel bude mít Michala Půra. Samozřejmě vše bude mnohem estetičtější, uměřenější a sofistikovanější, úměrně k tomu, jak se liší zemanovský a pavlovský svět. Ale kdybychom to pojmenovali zostra: Michal Půr bude takový Jaromír Soukup pro lidi s maturitou.
Nic proti tomu, každý si zvolí komunikaci, jakou uzná za vhodnou. To, že bude Petr Pavel v exkluzivní pravidelnosti mluvit s Michalem Půrem, mu může otevřít dveře ke konzervativnějším a euroskeptičtějším občanům, které Půr názorově reprezentuje.
A pokud bude Pavel na rozdíl od Miloše Zemana komunikovat vedle toho se všemi relevantními médii, tak by se řeklo, že proti podcastu Podhradí vlastně nelze nic moc namítat. Prostě Petr Pavel si pořídil variaci na Babišovo „Čau lidi“, jen to bude mít s otázkami.
Jenže přesto – tvářit se, že jde o novinářský rozhovor, o který ve skutečnosti nejde, je pěkná kulišárna. Jde maximálně o jakousi hybridní žurnalistiku, což je termín vynalezený právě prezidentským podcasterem Michalem Půrem zastávajícím žurnalistickou variaci Schrödingerova principu neurčitosti, že novinářem lze současně být i nebýt. Že tohle prezident Pavel podporuje, není zrovna dvakrát sympatické.
Pavlovi to nakonec možná prospěje. Ale žurnalistice určitě ne, protože se veřejnosti představí ve stylu Twin Peaks. Tedy jako něco, co ve skutečnosti není tím, čím se zdá být.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
