Petr Honzejk: Mariánský sloup je dokonalým symbolem české rozhádanosti
Na Staroměstském náměstí v Praze stojí replika mariánského sloupu, strženého v roce 1918 po vzniku Československé republiky. Nejzajímavější není dílo samo, ale spory kolem jeho obnovy. Zastánci obnovy sloupu tvrdí, že jde o symbol tradiční katolické zbožnosti a výraz díků za záchranu Starého Města před švédským nájezdem za třicetileté války. Pro odpůrce jde o symbol násilné rekatolizace po Bílé hoře a habsburské nadvlády nad českými zeměmi. A obě strany na sebe cení zuby.
Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz
Autor je komentátor Hospodářských novin
Související
-
Ondřej Konrád: Nečekaná dominanta „Staromáku“
Kolem šesté vpodvečer hlaholí v pražském historickém jádru zvony četných okolních chrámů pokaždé. Tedy s výjimkou části velikonočních svátků.
-
Ivan Binar: Praha ve víru viru
Ještě nebylo zakázáno vycházet, a tak jsem si vyšel. Koronavirus vymetl ulice, nebylo třeba kličkovat mezi turisty vybavenými halasem a pečivem, prý tradičním, staročeským.
-
Daniel Kroupa: Mariánský sloup jako součást české národní tradice
Na první pohled se může zdát, že v případě obnovení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze se jedná o bezvýznamný spor, který zajímá hrstku lidí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
