Petr Honzejk: Jak se promění česká politická scéna a co z toho pojde
Po evropských volbách sledujeme nové vytyčování pozic před volbami domácími. Na první pohled jde o manévry trochu chaotické, ale v zásadě je lze rozdělit na tři typy. Prvním jsou manévry ideové, druhým manévry spojenecké a třetím manévry řekněme partyzánské.
Podívejme se, co je vyvolává a co mohou způsobit – hlavně pokud jde o výsledek klíčových voleb za rok na podzim.
První, čeho si všimneme, je další ideový posun dominantního hnutí ANO. Skrze vytvoření nové frakce v europarlamentu, kde se sešlo s národně konzervativními a často i proruskými stranami typu maďarského Fideszu, rakouských Svobodných či francouzského Národního sdružení, opustilo poslední zbytky orientace, se kterou bylo v roce 2011 založeno.
Čtěte také
Z původně liberálně-populistické, leč zřetelně proevropské partaje se stala národovecká formace, oponující prakticky všemu, co přichází takzvaně z Bruselu. Důvod je zřejmý. Babiš chce brát voliče extrémním formacím. Je přitom jedno, jestli jde o formace formálně krajně pravicové jako SPD, či krajně levicovém jako KSČM, protože pokud jde o evropskou integraci či vztah k Rusku, jsou jejich pozice prakticky identické.
Mohlo by se zdát, že Babiš tak riskuje rozkol ve straně, ale je to opravdu pouze zdání. Proti proměně v národoveckou partaj se nesměle ozval pouze europoslanec Jaroslav Bžoch, který prohlásil, že mu nová frakce v europarlamentu „příliš nevoní”, ale zůstal.
Snaha o vytvoření kontrabloku
Jediný, kdo Babiše opustil, byl dosavadní šéf stranického Institutu pro politiku a společnost Jan Macháček, který ovšem, coby bývalý disident z dob komunistického režimu, představoval spíše stafáž pro zahraniční partnery, než že by byl nějak viditelný pro domácí voliče. Jinak se všichni Babišovi lidé, uvyklí totálnímu oportunismu, rychle přizpůsobili. ANO vyrazilo na novou – tentokrát národoveckou – stezku ještě homogennější než dřív.
Dosavadní národovecká scéna samozřejmě musela na Babišův útok reagovat. Vidíme snahu o vytvoření jakéhosi kontrabloku, který zatím zahrnuje Okamurovu SPD, Trikolóru, Rajchlovu stranu PRO a Svobodné. Tyto partaje oznámily, že budou kandidovat v krajských volbách v některých krajích společně. To bylo dosud, vzhledem k tomu, že hlavně Okamura a Rajchl chtěli politicky podnikat každý sólo, těžko myslitelné.
Čtěte také
Zda a případně jak bude konsolidace na krajní pravici pokračovat, samozřejmě není jasné. Další vývoj se bude zřejmě odvíjet od preferencí samostatné SPD. Pokud trend nebude pro Okamuru příznivý, je možné, že kývne na pevnější spojenectví. Ve sněmovních volbách stačí vícečetné koalici ke vstupu do Sněmovny jedenáct procent hlasů, takže velký risk by to nebyl.
A když člověk zapojí fantazii, dovede si v tomto bloku představit i Motoristy s Přísahou, kteří sice mají po úspěchu v eurovolbách velké oči, ale realita celostátních preferencí je může nakonec také nahnat do ultranárodoveckého houfu.
Nová formace
K podobné konsolidaci dochází i na levici. Tam bude zajímavé sledovat, jak se zachová ČSSD. Je skoro jisté, že sama se do Sněmovny už nikdy nedostane, takže bude sílit pokušení přidat se k formaci Stačilo! komunistky Kateřiny Konečné. Dvoučlenná koalice nicméně potřebuje získat osm procent, takže možná bude nakonec záležet na tom, jak se rozhodne sama Kateřina Konečná: Usilovat o pět procent samostatně, nebo zkusit zaútočit na osm ve větším bloku? Uvidíme.
V každém případě z pohybů na národovecké i levicové scéně může těžit Andrej Babiš. Uzavíraná spojenectví snižují pravděpodobnost, že hlasy v těchto částech spektra na podzim 2025 propadnou podobně, jako se to stalo v roce 2021. Babiš to prostě dělá chytře. Nahání skrze ideový posun vlastní partaje původní národovce i levičáky do houfů a zajišťuje si tak existenci budoucích potenciálních koaličních partnerů.
Co proti tomu mají jeho protivníci, tedy ta část politického spektra, kterou je možné označit bez obav za obhájce liberální demokracie a za podporovatele Ukrajiny napadené Ruskem? Nic moc. Snad jen na úvod zmíněný partyzánský manévr. Zvyšuje se pravděpodobnost, že v dohledné době vznikne nová formace, která bude chtít posbírat voliče, které současná vláda zklamala, ale nechtějí volit Babiše a spol. Jedním z režisérů je zde nepřekvapivě Miroslav Kalousek. Na finální aranžmá si ale budeme muset ještě počkat.
Jak to celé dopadne? Možné je všechno, za rok čtvrt se může přihodit leccos. Ale nyní ať člověk, bera přitom v úvahu všechny zmíněné politické pohyby, počítá, jak počítá, pro liberálně-demokratický tábor to dobře nevychází.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
