Petr Holub: Zdravotnictví. Zrušte, co ještě funguje
Prahu a Brno postihlo zemětřesení, naštěstí jen jejich zdravotnickou část, dalo by se říci. Ovšem i zdravotnictví je důležitý resort, jak potvrdí každý, kdo musel někdy řešit vážné problémy se zdravím. A kdo tedy zmíněné problémy někdy řešil, toho musí poděsit i takto omezený posun zemské kůry.
Čtěte také
Otřesy začaly tím, že ministr zdravotnictví ze dne na den sloučil dohromady tři nemocnice v Brně, dva špitály v Praze, a zároveň vyměnil jejich ředitele. Výměny se dočkala i nejznámější a historicky nejvíc zasloužilá Všeobecná nemocnice na Karlově náměstí v hlavním městě.
Na místo dosavadních šéfů byli dosazeni lidé, o kterých něco ví jen zdravotnická veřejnost, ovšem vedení ministerstva ujistilo, že jde o zkušené manažery.
Nezůstane kámen na kameni
Také spěch při faktickém slučování špitálů a výměně jejich šéfů byl vysvětlen. Ministr potřebuje na těch správných místech schopné lidi, aby připravili reorganizaci, v první řadě odstěhování pražských nemocnic Bulovka, Vinohrady a blíže neurčené části Všeobecné nemocnice do zbrusu nové supernemocnice na konečné metra v Letňanech.
Čtěte také
Jinými slovy: to co vidíte, to ještě není žádné zemětřesení. A až skutečně přijde, nezůstane kámen na kameni v celém zdravotnickém systému.
Je tomu skutečně tak. Tuzemský zdravotnický systém má jednu zvláštnost. Na všech různých úrovních péče je k dispozici nespočet lékařů a stále jich přibývá. Přesto tu zásadní péči člověk dostane pouze ve velkých státních, někdy se říká fakultních nemocnicích.
Závislost na pár ústavech
Nejde jen o superspecializované výkony typu operací srdce a transplantací, tyto velké špitály pokrývají i běžnou lůžkovou péči ve velkých regionech, třeba pět velkých nemocnic v Praze má na starost nejen hlavní město, ale také střední Čechy a částečně i Ústecko.
Čtěte také
Pouze velké nemocnice nabízejí také noční a víkendovou pohotovost. Jinými slovy, zdraví tuzemských pacientů je přímo závislé na několika, zhruba 12 ústavech, ovšem teď se dovídáme, že se z nich polovina zruší nebo transformuje v něco úplně jiného.
Na co se to změní, to už záleží na úvahách ministra, který není ani lékař, ani profesor, a na iniciativě několika manažerů, o kterých dosud jen málokdo slyšel.
Na první pohled hezké
Patří k českým zvláštnostem, že i tak velké zemětřesení s nejistým koncem donutí příslušné experty nejvýš k neurčitému mručení. Je pravda, že Vojtěchův plán na první pohled vypadá hezky. Rušit staré nemocnice a nahradit je něčím zbrusu novým, je v posledních letech populární v celé Evropě a například Dánsko s tím mělo značné úspěchy.
Ovšem konkrétně v dánském případě šlo o rozsáhlou operaci, která se diskutovala roky a jejíž součástí byla reforma krajů, a hlavně při ní nikdo nevyhrožoval, že záhy přestane existovat ta nemocnice, na níž ministr ukáže prstem.
Pokud by ve Vídni nějaký politik zmínil, že zruší nebo jen odstěhuje část tamní Všeobecné nemocnice, ještě týž den by seděl ve svěrací kazajce na příslušném oddělení. V tom ohledu jsme v Česku benevolentní.
Možná že výbuch aktivismu, jehož jsem svědky, probudí reakci, která se může stát základem nějaké rozumné reformy. Jinak se však od Vojtěchovy iniciativy nic pozitivního čekat nedá.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
