Na Chebsku chybí zubní pohotovost. „Zrušení povinných služeb situaci zhoršilo,“ soudí předseda tamních stomatologů

9. leden 2026

Na Chebsku chybí od začátku roku víkendová zubní pohotovost. Kraj se nedohodl se stomatology na jejím zajištění a pacienti z regionu tak musí v akutních případech jezdit do Karlových Varů nebo do Sokolova. „Na Chebsku je vysoký průměrný věk stomatologů a ti se z pochopitelných důvodů příliš nechtěli pohotovostních služeb účastnit,“ nastiňuje problém v Ranním Plusu Jaroslav Vaněk, předseda oblastní stomatologické komory Karlovarského kraje.

Proč nedošlo na Chebsku k dohodě kraje se stomatology na zajištění víkendové pohotovosti?

Situace na Chebsku byla dlouhodobě nevyhovující, neboť služby probíhaly v ordinacích jednotlivých lékařů. Docházelo k výměnám služeb, zmatku pacientů, kteří nemohli danou službu najít, a pak si stěžovali.

Čtěte také

Mnoho pacientů tedy v minulosti rovnou zvolilo sokolovskou či karlovarskou pohotovost, která je centrální, to znamená vždy na stejném místě. Na Chebsku bohužel místo, kde by bylo možno službu poskytovat centrálně, neexistuje.

Druhý důvod je demografický. Na Chebsku je vysoký průměrný věk stomatologů a ti se z pochopitelných důvodů příliš nechtěli služeb účastnit. Jakmile dostali možnost, tak ze služeb prostě odešli.

Z tiskové zprávy kraje plyne, že někteří stomatologové na Chebsku by byli ochotní sloužit pohotovosti, ale byli přesměrováni do nemocnice v Sokolově. S čím to souvisí podle vás?

Tam se jednalo opravdu o jednotky kolegů a jsou to kolegové, kteří se chtějí podílet na službách, a proto jim nevadí dojet do sousedního města.

Čtěte také

Jak ke stavu, který popisujeme, přispěla změna zákona, podle které zubní lékaři nemusí sloužit pohotovosti a nově pohotovosti organizují zdravotní pojišťovny?

Za mě tím, že byla sejmuta povinnost sloužit pohotovost, došlo ke zhoršení stavu. Kdyby se například nastavila věková hranice a pro zbytek by byly služby povinné, tak by došlo k mnohem rovnoměrnějšímu zatížení všech kolegů.

Na druhou stranu od letoška budou sloužit výhradně kolegové-nadšenci, a to má i pozitivní stránky. Například kvalita ošetření bude na pohotovostech pravděpodobně vyšší, nebude tolik docházet ke zbytečné preskripci antibiotik, ale problémy se budou řešit spíš kauzálně.

Poskytování pohotovosti bude ale zase pro zdravotní systém mnohem dražší, protože stát musí kolegy za tuto extrémně náročnou disciplínu náležitě zaplatit, pokud chce služby zajistit.

Ideální pokrytí

Jaké možnosti tedy mají lidé z Chebska? Podle toho, kde bydlí, jim cesta na nejbližší dostupnou kliniku o víkendu a svátcích trvá půl hodinu a někdy i déle, což překračuje dojezdový limit stanovený nařízením vlády. Je to problém?

Problém to za nás jako stomatology spíš není, protože existuje ještě pohotovost ve všední dny, která je v Chebu a v Ostrově nad Ohří. V kombinaci s těmi v Sokolově a v Karlových Varech tak dojde k téměř ideálnímu geografickému pokrytí kraje. To ani v rámci republiky rozhodně není samozřejmost, spíš bych řekl výsada.

Čtěte také

Vy už jste se zmínil o demografickém problému čili stárnutí zubních lékařů. Co by jich mohlo do regionu Chebska přilákat víc, třeba i z jiných regionů?

Hlavní problém nedostupnosti u nás je, že tady chybí lékařská fakulta. To je za nás rozhodně hlavní důvod. Také sousedíme s Německem, které je velmi lákavé pro zdravotníky. Je to velmi komplexní téma.

Obecně vzato se kraj snaží motivovat nově příchozí lékaře tím, že vypisuje různé dotace, různá stipendia. To všechno běží, funguje a víc asi v tomhle ohledu dělat nemůže.

Mluvíte o pomoci kraje. Jak můžou pomoci zdravotní pojišťovny?

Pojišťovny by měly hlavně zajistit lepší dostupnost běžné stomatologické péče, aby pohotovostní služby nebyly tak přetížené – například přes systém lokálních bonifikací motivovat stomatology, aby nešli pracovat do Prahy, ale aby šli pracovat třeba do Jáchymova.

Pomohlo by i to, kdyby se zapojily soukromé pohotovosti? Není tam bariérou horší finanční dostupnost pro pacienty?

Bohužel kraje to většinově už řeší z velké části přes soutěžení soukromých subjektů, které tuhle službu zajistí. Jinak to bohužel asi v současném stavu nejde.

autoři: Martina Mašková , dci
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.