Petr Holub: V časech, kdy populisté ohrožují demokracii

Nutně to neznamená, že bychom byli lepší než ostatní, třeba si jenom neuvědomujeme určitá rizika, která politický systém ohrožují, a proto jim nejsme připraveni ani schopni čelit.

Tomio Okamura: Boj za přímou demokracii nevzdám. Čas ukazuje, že jsem měl pravdu

• Upravit
• Smazat

Pražský vrchní soud potvrdil, že týdeník Reflex může nazývat předsedu hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamuru v případě oprávněné kritiky Pitomiem. Bezdůvodně komolit jeho jméno ale nesmí. „Mediální žumpě jménem Reflex došly argumenty proti přímé demokracii a našemu programu, a tak se snížila na úroveň urážek,“ říká poslanec a předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura.

Výzkum proběhl začátkem dubna a mimo jiné zjišťoval, jak velké sympatie vzbuzují nové protestní strany, někdo by řekl populisté, ovšem bez negativního podtónu. Nové strany mohou vyřešit současné problémy v politice i ve společnosti, tento názor sdílí ve většině evropských zemí víc než polovina obyvatel.

Výjimkou jsou ovšem ty nejdůležitější státy se zavedenými demokratickými institucemi z jádra Evropy, tedy Velká Británie, Francie, západní Německo, Nizozemsko, Lucembursko, Dánsko. V nich zřejmě převládá názor, že si s potížemi dokážou poradit zkušení politici a že ti noví si musí důvěru teprve zasloužit. Víc než dvě třetiny lidí podporují nové strany v Chorvatsku, Maďarsku a v Česku, kde tedy naopak panuje ke klasickým stranám nedůvěra.

Pravicový populismus otravuje společnost jako jed, řekla v Davosu Merkelová

• Upravit
• Smazat

Ve švýcarském Davosu pokračuje zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Na setkání nechybí řada předních státníků včetně německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či britské premiérky Theresy Mayové. A také šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, jehož vystoupení se očekává v pátek.

To ještě nic neříká o kvalitě demokracie. Někde je stabilní, někde dochází ke změnám, důvěra v demokratické zřízení ale může být větší třeba v těch, kde nové strany sbírají protestní hlasy. To je případ České republiky, kde hodně lidí novým stranám věří a zároveň je nepovažuje za nebezpečí pro demokracii.

Do této kategorie patří také Španělsko, Portugalsko, Belgie, Finsko, východní Německo, tedy víceméně slušná společnost zemí, které sice mají potíže, zároveň však předpokládají, že si s tím současný demokratický systém poradí. Takoví nejsou všichni. V některých státech se najde značná část populace, která připouští, že se situace nemusí řešit v rámci demokratického systému a nic špatného na tom nevidí.

V čem je princip parlamentní demokracie?

Babišův populismus žene Českou republiku do Putinovy náruče, píše prestižní časopis

• Upravit
• Smazat

Geopolitickému a zahraničně politickému směřování České republiky v souvislosti s blížícími se parlamentními volbami v zemi se v článku uveřejněném na serveru amerického magazínu Foreign Policy věnuje bývalý americký diplomat Adam Ereli, který také býval mluvčím ministerstva zahraničí ve Washingtonu.

Takových lidí může být až pětina tam, kde by to člověk čekal, především v Maďarsku a Polsku, v o něco menší míře na Slovensku, v Rumunsku a Chorvatsku, do určité míry překvapivě také v Rakousku, Švédsku a Irsku. Jakoby byl zvláště na východě Evropy, ale nejen tam, otevřen prostor pro autoritářské vládce.

Naopak existuje řada zemí, kde si značná část lidí uvědomuje, že novodobé protestní strany nemohou pomoci právě z toho důvodu, že nejsou demokratické. To je právě případ Dánska, Nizozemska, Francie a také Řecka, tedy států, které si s populisty již zažily své a mají o nich své pochybnosti.

Petr Holub: Když populisté hledají Boha

• Upravit
• Smazat

Populismus bývá hloupý, protože musí značně zjednodušovat složité procesy. Přesto jde o účinný politický nástroj a tak ho nejde zakázat ani nějak dramaticky odsuzovat.

Česko je tedy v kategorii zemí, které získávají s novými stranami zkušenosti, a teď jde o to, jak svou zkušenost vyhodnotí. Na jedné straně můžeme akceptovat určité omezení demokracie za účelem lepšího fungování státu jako v Maďarsku, na druhé straně se může přihodit, že populisté projeví značně antidemokratické sklony, my si to uvědomíme a pochopíme, že tudy cesta nevede.

Eurobarometr nicméně ukazuje, že okamžik rozhodnutí je teprve před námi, respektive že byl před námi v dubnu. Dvě třetiny Čechů si totiž chválí kvalitu zdejší demokracie v době masivního nástupu nových stran a v jinde nepředstavitelné situaci, že zemi už čtyři měsíce řídila vláda bez důvěry. Právě z toho se dá odvodit, že značná část obyvatel neví, v čem je princip parlamentní demokracie, anebo si neuvědomuje, co jí dnes ohrožuje.