Petr Holub: Soumrak revolucionářů z listopadu 1989

Na sjezdu ČSSD vystoupil také prezident Miloš Zeman, ve svém projevu stranu podpořil v nadcházejících evropských volbách
Na sjezdu ČSSD vystoupil také prezident Miloš Zeman, ve svém projevu stranu podpořil v nadcházejících evropských volbách

Prezident Miloš Zeman nebyl nikdy tak málo oblíben jako dnes. Tato věta shrnuje dva průzkumy od společností STEM a ČSSD, které vyšly v těchto dnech.

A zřejmě popisuje i něco víc než postoj občanů k politiku Zemanovi. Dost možná ohlašuje blížící se rozchod společnosti a těch, kteří jsou jejími reprezentanty od revolučních dob z přelomu let 1980 a 1990.

Miloš Zeman: 17. listopadu vůbec nebylo jisté, že se to vyhraje. Stačí mi tiše vzpomínat

Miloš Zeman

Rozhovor s prezidentem proběhl živě v Lánech. Jak Miloš Zeman hodnotí výsledky voleb do senátu? Nízká volební účast vede některé politiky k tomu, že volají po změně způsobu voleb do horní komory. Je to na místě? Jak se dívá na debakl ČSSD? Jaký je jeho vztah k 17. listopadu? Co dnes znamená takzvaný masarykovský odkaz a proč má smysl slavit sté výročí vzniku Československa? Poslechněte si celý pořad Dvacet minut Radiožurnálu.

Pokles prezidentovy popularity exemplárně ukazuje průzkum STEM, když jeho hodnocení pokleslo zřetelně pod trojku na pětibodové školní stupnici. Hůře na tom byl Václav Havel v době, kdy byl ve sporu s opoziční smlouvou a Václav Klaus na sklonku svého mandátu, v časech své kontroverzní amnestie.

Zemana něco takového potkalo pouze v roce 2014, kdy si na něho veřejnost teprve zvykala. Společnost CVVM sleduje popularitu prezidenta každý měsíc a podle jejích dat mu důvěřuje 50 procent lidí.

To je hranice, pod kterou obliba spadla jen v časech jeho největších výstřelků typu skandálu s korunovačními klenoty nebo s nepovedenou demisí premiéra Bohuslava Sobotky, po kterých však opět rychle vyrostla nahoru. Tentokrát není konkrétní důvod, aby popularita klesla, ukazuje se dlouhodobý trend, který prozrazuje, že veřejnost prostě ztrácí zájem.

Příkladem může být Slovensko

Miloš Zeman celým svým životem sehrál negativní roli, říká Ivan Pilip

Ivan Pilip, ekonom a bývalý ministr školství a pak i financí

V 90. letech byl Ivan Pilip korunním princem ODS. Zastával ministerské posty ve vládě Václava Klause. Teď je už 17 let mimo politiku a tak s odstupem komentuje nejen své členství v ODS, ale i vládní koalice od roku 2013.

Jako by nastával konečný soumrak revolucionářů z období listopadu 1989 a po něm, míněno tím osobnosti, které pochopily převrat jako otevření volných prostor, ve kterých mohou prosadit společenské nebo své vlastní zájmy.

Vlastně je pozoruhodné, že tito lidé dominují dosud a zatím v mladší generaci nenašly náhradu. Nepatří k nim ostatně jen Zeman a jeho protipól Klaus, ale také Andrej Babiš, i když v samotném listopadu 1989 stál na opačné straně barikády, v zásadě jako představitel kontrarevoluce.

Tito lidé a jejich bývalí nebo méně viditelní rivalové, případně průvodci objevili před 30 lety nové možnosti, a zdá se, že nedali příležitost těm mladším. Nemuseli ani být příliš sympatičtí, to ve většině případů ani revolucionáři nebývají, prostě zabrali prostor a nahradit se dali vždy jen někým ze svého okolí. Ke konzervaci jejich věhlasu posloužila i funkce prezidenta, které Češi dávají větší vážnost, než je ve světě obvyklé.

Jiří Pehe: Otázka prezidentské (ne)způsobilosti

MIloš Zeman

Okolo hlavy státu se u nás dějí podivné věci. V případě prezidentových opakovaných pokusů posunovat s pomocí svérázných výkladů ústavy náš ústavní systém od parlamentní demokracie k prezidentskému systému, vesměs panuje politické ticho.

Důvodem jsou hlavně záliba revolucionářů v konfliktech a dobrodružství. Jejich mladším nástupcům škodilo nejvíc to, že byli příliš konformní a chtěli dosáhnout vrcholu tím, že vstoupili do vyjetých kolejí. Pak bylo zřejmé, že nepřinesou nic nového, maximálně učesanou verzi dosavadního vývoje.

Mladší generace si musí samy vzít, co jim náleží, a bez revolty proti zavedeným pořádkům to jednoduše nepůjde. S čím novým přijdou, tak zní otázka a nutno podotknout, že příkladem může být Slovensko, přesněji favorizovaná prezidentská kandidátka.

Petr Holub, týdeník Echo

Pětačtyřicetiletá Zuzana Čaputová  je nepochybně představitelkou mladší generace, hlavně však byla její dosavadní veřejná činnost vzpourou proti vládnoucímu establishmentu, zvláště jako zakladatelky spolku, který zabránil zřízení skládky ve městě Pezinok u Bratislavy.

Kdo se v Česku postaví proti politicko-ekonomickému establishmentu, jak se ustavil v posledních 30 letech – na takové místo by se dal vypsat konkurz.