Petr Holub: Návrat pracovní povinnosti
K chloubám české ekonomiky paří to, že nezaměstnanost nedosahuje ani tří procent. Přitom ještě větší hrdost může vzbuzovat zpráva, podle které v tuzemsku pracuje 75 procent občanů ve věku od 15 do 64 let. Mezi Čechy je tak v rámci Evropské unie nejvyšší podíl těch, kdo mají nějakou práci, jen s výjimkou Nizozemska a Estonska. Pokud by se počítali zaměstnaní na plný pracovní poměr, tak jsme nejlepší.
Svým způsobem je to v pořádku. Vysoká zaměstnanost svědčí o tom, že se s tuzemskou ekonomikou nic zlého neděje. Přesto je vždy dobré hodnotit extrémní nebo mimořádná data s jistým podezřením. Co když jsme to přehnali na druhou stranu?
Čtěte také
Vzestup zaměstnanosti v tuzemsku je součástí evropského trendu, přesto v něčem nemá obdoby. Za časů komunismu, když existovala pracovní povinnost, pracovalo zhruba 70 procent občanů v produktivním věku.
Během kapitalistické transformace podíl klesl k 65 procentům. Na této úrovni se zaměstnanost držela do roku 2010, potom šla rychle nahoru – a během následujícího desetiletí vyrostla o deset procent, v případě žen dokonce o 12 procent. Během současné krize zůstal počet pracujících na svém.
Nepracujete? Nemáte důchody
Otázka zní, co se změnilo po roce 2010? Tehdy začala platit malá penzijní reforma, podle které se začal zvyšovat povinný počet odpracovaných let a také věk odchodu do důchodu.
Čtěte také
Reforma byla opět přísnější na ženy – jak říká dosud platné pravidlo, podle kterého se penzijní věk u mužů zvyšuje každoročně o dva měsíce, u žen o šest měsíců.
Jednou větou: v roce 2010 se zahájilo něco, jako návrat povinné zaměstnanosti. Kdo nepracuje, nepůjde jako v časech komunismu do vězení, nedostane ale důchod.
V důsledku pak údaje o vysoké zaměstnanosti svědčí o tom, že žijeme v nepříliš rozvinutém regionu, kde lidé pracují s nízkou efektivitou, proto se musí nutit, aby každý pracoval co nejdéle – mimo jiné i z toho důvodu, aby bylo jak financovat důchodový systém. S tím nemusí každý souhlasit.
V těchto dnech Sněmovna projednává další zákon, kterému se říká důchodová reforma. Opozice využívá populistickou rétoriku a odporuje hlavně tomu, že se věk odchodu do penze bude opět prodlužovat. Dnes se předpokládá, že důchodová hranice dosáhne – v roce 2030 – 65 let, podle nové verze půjde Čech do penze v 67 – i když až někdy v roce 2050.
Má to své důvody, přesto jde po bohatých zkušenostech Čechů s odkládáním penzí o zvlášť citlivé téma. Nezbývá než opozici přiznat, že k protestům našla dobrý důvod.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
