Petr Holub: Nastupující vláda odhaluje kouzlo sociálního státu
Kdo se začte do dokumentu s názvem Dohodnuté znění programu, které v úterý sepsala budoucí vládní koalice pěti stran, ten se nestačí divit. Formálně nejde o víc než o souhrn programových bodů, které se ještě mohou změnit, protože se k detailům musí vyjádřit jednotlivé partaje. Řádky a odstavce koaličního dokumentu přesto prozrazují, jak rychle se v posledních týdnech mění tuzemská politika.
Nejvíc vypovídají odstavce o „skutečné penzijní reformě“. Tato údajně zásadní reforma jako kdyby z oka vypadla návrhům, které vznikly před rokem na ministerstvu práce a sociálních věcí za ministryně Jany Maláčové (ČSSD).
Čtěte také
Kromě zvýšení minimálního důchodu, vyšších penzí pro ženy a také zvlášť sporného zkrácení povinnosti pracovat, než vznikne nárok na důchod, se toho příliš nenajde ani v koaličním programu. S tou výjimkou, že se kromě velkorysých slibů v hodnotě desítek miliard objevují méně významné nápady jako třeba povinnost státu platit pojistné za vysokoškoláky.
Před rokem byly návrhy Jany Maláčové pro pravostředové strany, které dnes domlouvají novou koalici, něčím nepřijatelným. Nikdo se tomu nedivil. V Česku má dlouhou tradici rozpočtová odpovědnost, která žádá, že se utrácet mohou jenom ty peníze, které člověk nebo stát předtím vydělal.
Lidé chtějí být ve složitějším světě chráněni
O důchodové reformě, která zvyšuje výdaje, aniž by na druhé straně vysvětlila, jak zajistí příjmy systému, prostě nemá smysl vážně mluvit. Teď však středopravé strany přicházejí právě s takovým plánem a obecně v celém programovém návrhu dávají přednost zvyšování výdajů před jejich snižováním.
Čtěte také
Ekonomické programy pravicových vlád a stran se tradičně snažily v rozpočtu škrtat, omezovat roli státu a otevírat podnikavým občanům prostor svobody. Dokonce u důchodové nebo zdravotnické politiky bylo hlavním motivem ušetřit, případně povzbudit soukromou iniciativu.
Nastupující vláda zvolila úplně jiný přístup, který byl dosud vyhrazen levici. Pozorovatele středoevropských poměrů logicky napadne, že se pravicová koalice inspirovala u kolegů v Polsku a Maďarsku. Tamní konzervativní vlády už dříve rozjely nákladné sociální programy, díky kterým vyhrávají každé volby.
Jde však spíše o povrchní postřeh. Lidé chtějí být ve stále složitějším světě chráněni. Proto požadují určitou zaručenou míru bezpečí, než se do něčeho vůbec pustí. Ani pravice nemůže takový zájem přehlížet a také nepřehlíží.
Právě konzervativní a liberální politici by si ovšem mohli uvědomit, že příliš silný stát nakonec zadusí svobodnou společnost – a podniknou proto pro ochranu občanů jen ty opravdu nezbytné kroky. Z koaliční smlouvy nastupující vlády ovšem není jasné, jestli to její členové s pečovatelským státem nepřeženou.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
