Petr Holub: Kdo může za drahé byty? Naše vlastní hloupost
Zdá se, že Pražáci mají problém. Nějak se u nich zdražilo bydlení, dokonce na úroveň, která je neobvyklá v celé střední Evropě včetně Německa.
Jistě, nejde tolik o problém Pražáků, kteří už mají kde bydlet. Potíže budou mít ti, kdo se chtějí do hlavního města přistěhovat. Také nejde popřít, že stejný problém řeší i v jiných městech a že například v Brně není situace o mnoho lepší. Přesto není pochyb, že by se bytové poměry v Praze a jinde měly řešit.
Alena Zemančíková: Žádné nové byty!
S blížícími se volbami do obecních zastupitelstev přitvrzuje i rétorika magistrátních novin a jejich konkurenčních listů.
Zatím se tedy hledá příčina nebo viník. Zvláště developeři a liberálněji smýšlející ekonomové vidí hlavní chybu, že se staví málo bytů. Kdyby jich bylo dost, nebyly by tak drahé a každý by si na funkčním trhu pořídil, co potřebuje. Něco na jejich pohledu bude, protože se stavbou bytů v Praze jsou opravdu nějaké potíže.
Počet zahajovaných bytů poklesl během hospodářské krize pod tři tisíce ročně, pak vyrostl až k pěti tisícům, ovšem nastal rok 2016, kdy Praha neměla územní plán a nebylo tedy možné sehnat stavební povolení. V uplynulých dvou letech se tedy začíná po třech tisících bytech a letos to asi nebude lepší.
Tato úvaha ovšem úplně nevystihuje realitu na trhu. Nenastal totiž pokles dokončených bytů, v minulých dvou letech jich bylo nabídnuto okolo šesti tisíc. Přesto nastal nedostatek, který by pár tisíc bytů navíc nevyřešilo.
Paradox polistopadové transformace
Za dalšího viníka byli označeni turisté. Majitelé pražských bytů jim totiž nabízejí ubytování prostřednictvím sítí typu Airbnb a vydělávají na tom víc, než na běžných nájemnících. Také na tom něco bude, přesto se tím všechno nevysvětlí.
Byty mají až směšně vysoké ceny. Málo stavíme a déle žijeme, vidí důvody realitní expert
Ceny starších bytů v Česku vzrostly od roku 2000 do konce letošního března téměř trojnásobně. Inflace na trhu s nemovitostmi ve stejném období přitom byla pouze čtyřicet procent, uvedl Český statistický úřad. Jaké jsou konečné ceny prodávaných nemovitostí, sleduje portál cenovamapa.org. „Nacházíme se ve zvrácené situaci,” říká provozovatel serveru Milan Roček.
Například v prvním čtvrtletí letošního roku cizinci strávili v Praze tři miliony a 300 tisíc nocí, o desetinu víc než před dvěma roky. To není žádné drama. Počet zahraničních návštěvníků, kteří se nikde neevidují, může růst rychleji, minimálně o tom však neexistují přesvědčivé doklady.
Nakonec zbývá jednoduché vysvětlení. V Česku selhala reforma bytového trhu. Představa o tom, že se veškerý bytový fond privatizuje a že pak na něm každý člověk najde, co potřebuje, se ukázala jako zcela nerealistická. Na tuzemském příkladu se potvrdilo, že trh s byty patří mezi značně nedokonalé trhy, které se neobejdou bez regulací.
Soukromým majitelům nejde o to, aby všichni bydleli, ale o zisk. Pokud by se nechalo bydlení trhu například v blahobytné Vídni, pak by se podle veřejně dostupných studií minimálně čtvrtina rodin ocitla na ulici.
Regulace bytů ve střední Evropě znamená, že existuje nabídka městských nájemních bytů. Tím je možné udržet ceny dostupné pro skoro každého. Zároveň je město klíčovým investorem, jehož intervence obvykle zdvojnásobí počet nových bytů. Zároveň může město dohlížet, aby nájemníci neblokovali bytový fond tím, že se odstěhují jinam a nabízejí byty zahraničním turistům.
Znám je tedy viník a také řešení. Ovšem vinou unáhlené privatizace v Česku nejsou městské byty, nízká je i nabídka soukromých nájemních bytů, jejichž ceny také rostou do nebes. Něco je tedy možné dělat jen v dlouhé perspektivě.
Není pochyb, že se cenový růst bytů zastaví, ceny možná dokonce o něco klesnou. O podrobnostech rozhodne trh. Proč se však zdejší radnice úplně vzdaly možnosti nabídku a cenu bytů ovlivnit, tato otázka zůstane jedním z paradoxů polistopadové transformace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
