Petr Holub: Česko tvrdě zasáhla změna klimatu. Musíme se smířit, říká ministr

Ministr životního prostředí Richard Brabec
Ministr životního prostředí Richard Brabec

Město Basilej vyhlásilo minulou středu nouzový stav klimatu. Tento neobvyklý krok předtím podnikly například Londýn a Vancouver jako reakci na globální oteplování.

Spíše jde o deklaraci, která není závazná, přesto poslouží jako podklad pro další postup kantonální rady. Na stav klimatu by měla vzít ohled při každém svém rozhodnutí, vymýšlet opatření, která by například omezila produkci skleníkových plynů, a občany informovat o tom, co sami mohou proti oteplování dělat.

Kvůli změnám klimatu se mění zbarvení mořské vody. Modrá planeta bude ještě modřejší

Planeta Země

Klimatické změny mají na svědomí proměnu organického složení světových moří a oceánů. Tým vědců z amerického Massachusettského technologického institutu (MIT) ve své analýze předpověděl, jak se v budoucnosti promění barva mořské vody.

Švýcarská metropole tímto způsobem reagovala mimo jiné na počasí, které zažila střední Evropa v minulém roce, kdy se podle výpočtů vědců z kalifornského Berkeley ve Švýcarsku zvýšila celoroční průměrná teplota o 2,4 desetiny stupňů Celsia, což patří k největším výkyvům na světě.

Pouze ve dvou zemích se teplota zvýšila víc, vedle Arménie se to týká také Česka, které předstihlo Švýcary o další desetinu procenta. Tím Češi dosáhli podle měření v pražském Klementinu historického rekordu v hodnotě 12,8 desetin procenta. Ještě čtyřikrát v historii se dostal celoroční průměr nad 12 stupňů, vždy ovšem po roce 2000.

Skeptické Česko ani žádné z jeho měst ovšem příklad Basileje nenásleduje. Tuzemský přístup ilustruje čtvrteční vystoupení ministra životního prostředí Richarda Brabce v Institutu pro politiku a společnost, který je think-tankem vládního hnutí ANO.

Tuzemský fatalismus

Brabec nezpochybnil globální oteplování, ovšem zároveň vysvětlil, že se s tím na národní nebo evropské úrovni nedá nic dělat. Pokud se něco neudělá na celém světě, pak nám nezbývá, než si na oteplování zvyknout. A čekat, že se něco stane v globálním měřítku, je v této chvíli zbytečné, protože dvě velmoci, tedy Amerika a Čína, nebudou dělat nic.

Rostliny kvůli oteplování nezvládají absorbovat dost emisí CO2, urychlují tak klimatickou změnu

Stromy - les - prales

Podle studie prestižního časopisu Nature absorbují rostliny kvůli suchu méně emisí skleníkových plynů než dřív. To bude zřejmě urychlovat klimatické změny.

Na tuzemském fatalismu je pozoruhodné, jak snadno jde usvědčit z chybné logiky. Efektivním způsobem, jak reagovat na globální oteplování, je například snaha udržet vodu v krajině. To mimo jiné znamená omezit betonové plochy a intenzivní zemědělství, které likviduje půdu stejně efektivně.

Například ve městech je užitečné vysazovat stromy a další zeleň vzhledem k tomu, že chrání před horkem lépe než energeticky náročná klimatizace. Sám ministr Brabec dnes z titulu své funkce čelí bezprecedentní kůrovcové kalamitě, která si podle ministrových slov letos vyžádá likvidaci až 50 milionů kubických metrů napadeného dřeva, tedy desetiny českých jehličnatých lesů.

Kůrovci pomáhá sucho, které oslabuje lesní porosty, zároveň mu ovšem svědčí selhání státu při správě státních lesů. Při správném postupu, který dokáže na kůrovce včas reagovat a bezprostředně po těžbě lesy obnovuje, by se daly škody výrazně omezit, konkrétně v Bavorsku a Rakousku jsou ve srovnání s Českem desetinové.

Petr Holub, týdeník Echo

V Česku mají slovo velké zemědělské a lesnické firmy, průmysloví investoři, uhelní baroni a výrobci automobilů. Jejich aktivity však bezprostředně poškozují klima, míněno podnebí a přírodu v České republice. Vyhlášením nouzového stavu klimatu by se ke slovu dostali konečně ti, kdo přemýšlejí o kvalitě životního prostředí a udržitelnosti života v příštích desetiletích.