Kvůli změnám klimatu se mění zbarvení mořské vody. Modrá planeta bude ještě modřejší

Studii, která původně vyšla v odborném žurnálu Nature Communications, se věnuje rakouský deník Wiener Zeitung.

Výzkumníci předpokládají, že oblasti s dnes zelenými a modrými odstíny vody budou v nadcházejících dekádách zářit ještě intenzivněji. K pozorování změn přispívají údaje ze satelitů. A díky nasbíraným datům je možné probíhající změny v oceánských ekosystémech vyhodnocovat.

Modřejší modrá...

Stephanie Dutkiewiczová spolu se svými kolegy vytvořila model, který simuluje narůst různých složek fytoplanktonu. Simulace pracuje také s jinými druhy mořské flóry, jako jsou řasy a sinice. Výzkum se rovněž zabýval tím, jaké množství slunečního světla jsou schopné řasy absorbovat a odrážet a jak se projevuje změna organického složení těchto rostlin na zbarvení vody v různých oblastech oceánů a moří.

Globální oteplování ohrožuje populaci želv. Kvůli vysokým teplotám se narodilo 99 % samic

• Upravit
• Smazat

Změny klimatu ohrožují mořské želvy. Kvůli vysokým teplotám a suchu se totiž líhnou převážně samičky. Nízký počet samců by mohl znamenat vážné riziko pro zachování populace jednoho z nejstarších a nejkrásnějších tvorů oceánů. „Prostředí, ve kterém se vajíčka líhnou, doslova zapne geny, a ty pak vajíčku řeknou, zda se vyklube kluk nebo holka,” říká vědkyně Jeanette Wynekenová.

Model umí načrtnout situaci až do konce 21. století. Vědci na základě výzkumu upozornili, že pokud lidé nesníží nebo alespoň nezastaví růst emisí, bude mít v roce 2100 voda ve více než polovině světových oceánů jiné zbarvení než dnes.

Typicky modrá barva moří v subtropických oblastech by se pak jevila ještě intenzivněji než v současnosti, protože by v těchto regionech bylo méně řas a jiných mořských organismů. A zeleně zbarvená oceánská voda v oblastech pólů by zase kvůli zvýšení teploty a následnému rozmnožení řas získala intenzivní tmavě zelený odstín.

Pro pozorovatele z vesmíru by pak modrá planeta zářila mnohem výrazněji. Nepoukazuje to ovšem na to, že by Země byla zdravější, nýbrž právě naopak. Dutkiewiczová však upozorňuje, že změny ve zbarvení vody nebude možné zachytit pouhým okem. „Nicméně proměny ekosystému v mořích jsou natolik zásadní, aby postihly celý potravní řetězec fytoplanktonu,“ dodává autorka výzkumu.

Modrá a zelená planeta

Wiener Zeitung vysvětluje, že zbarvení mořské vody závisí na tom, jak vodní organismy reagují na sluneční svit. Molekuly vody absorbují téměř celé spektrum barev světla vyjma modré, kterou odrážejí. Mořské organismy naproti tomu absorbují a odrážejí jiné vlnové délky světla – podle toho, z čeho se skládají.

Ve světových oceánech rapidně ubývá ryb, moře jsou plná plastů

• Upravit
• Smazat

Lidstvo už pro lov ryb využívá více než polovinu rozlohy světových oceánů. Průmyslový rybolov tak pracuje na větší ploše než zemědělství. Nejvíc se rybaří kolem čínských a evropských břehů. Vědci v souvislosti s nezadržitelným nárůstem rybolovu, upozorňují na hrozící vymírání některých druhů.

Například fytoplankton obsahuje chlorofyl. Jeho pigment pohltí modrou složku slunečního světla a promění ji v uhlík, který následně využije pro fotosyntézu. Naopak zelenou složku světla fytoplankton odrazí. Z toho plyne, že voda bohatá na řasy se jeví zeleně.

Satelity zaznamenávají barvu oceánů a moří od konce 90. let. Na základě podílu chlorofylu měří množství fytoplanktonu. Podle Dutkiewiczové ale s ohledem na změny klimatu může tato metoda vykazovat nepřesné údaje, protože zelené zbarvení rostlin v mořích může vykazovat určitou variabilitu.

Bioložka se ve své práci proto soustředila výhradně na satelitní údaje o odráženém světle. Do modelu pak její tým dodatečně zahrnul komponenty, které na základě změn rostlinného složení a teploty vody simulují její zbarvení. Na očekávané oteplení o tři stupně Celsia do roku 2100 nejintenzivněji reagovaly právě odstíny modré a zelené, shrnuje poznatky vědců rakouský deník Wiener Zeitung.