Petr Holec: Z Tchaj-wanu rovnou na Hrad? Nedělejme z Vystrčilovy cesty kýč
S cestou šéfa Senátu z ODS Miloše Vystrčila na Tchaj-wan nesouhlasili prezident, premiér ani ministr zahraničí a šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý dokonce řekl, že jsme „s prominutím pitomci“, když jsme se vmanévrovali do „neřešitelné situace“.
Pro opozici i některá zahraniční média je ale Vystrčil naopak hrdinou z malé země, který se nebojí velké a „zlé“ Číny.
Čtěte také
Na konečné hodnocení Vystrčilovy tchajwanské mise je stále příliš brzy, Čína totiž ještě neřekla své poslední slovo. Zatím ve vzduchu visí hlavně velká přátelská i méně přátelská slova a metály, zatímco nejen v mladoboleslavské Škodě určitě doufají, že v Číně na Vystrčila rychle zapomenou, protože je pro ně právě čínský trh klíčový. A Škoda je pro změnu něco jako ekonomika v české ekonomice.
Už teď ale můžeme říct, že se z tchajwanské spanilé jízdy šéfa Senátu stal politický kýč, který nikdy nepřeje střízlivosti. A zvlášť když Vystrčil svou cestu načasoval těsně před krajské a senátní volby, takže ji doma do dna mediálně těží především jeho mateřská ODS. To je ale samozřejmě ironie.
Byl to totiž právě bývalý premiér a šéf ODS Petr Nečas, kdo řekl, že nic neničí naše zahraniční ekonomické zájmy tak jako „dalajlámismus“. Nešlo tehdy sice o Tchaj-wan, ale o Tibet, situace je to ale analogická: Nečas prostě nechtěl zbytečně dráždit Čínu, se kterou „Západ“ válčí, a současně jí podlézá i bez dalajlámy.
Ironie a politika
Čtěte také
Hlavní rozdíl byl v tom, že zatímco tehdy ODS vládla, dnes je v opozici. A ta vždy dává jistý komfort menší zodpovědnosti, protože s Čínou bude případné problémy vždycky řešit vláda.
Vystrčil si ve svém tchajwanském projevu postmoderně „vypůjčil“ slavnou větu ze západoberlínského projevu amerického exprezidenta Johna F. Kennedyho, když ho končil slovy „Já jsem Tchajwanec“. Tím ovšem své vlastní cestě sám dodal trochu zbytečné drama. Kennedy totiž své památné „Jsem Berlíňan“ pronesl v roce 1963 v někdejším Západním Berlíně – jeho samostatnost uprostřed komunistické NDR totiž jistily i vojensky hlavně USA.
To Česko úplně samostatnost Tchaj-wanu nejistí ani diplomaticky, oficiálně totiž vyznáváme politiku jedné Číny. Nádech kýče ale Vystrčilově cestě jako obvykle dávají hlavně média. Jak už to v Česku při podobně nečekané zahraniční slávě chodí, začali novináři i Vystrčilovi okamžitě dláždit cestu na Pražský hrad. Třeba server Aktuálně.cz hned v této souvislosti citoval politologa Lubomíra Kopečka, který si rád zaspekuloval.
Čtěte také
„Pokud bude ODS v době prezidentských voleb nejpopulárnější pravicovou stranou a Miloš Vystrčil se do té doby něčím zásadním nezkompromituje, tak může mít docela velkou šanci na úspěch,“ řekl.
To je vlastně další ironie: Vystrčil odjel na Tchaj-wan navzdory nedoporučení vlády a to je přesně styl, za který opozice včetně ODS právem kritizuje prezidenta Miloše Zemana. I on si s gustem dělá vlastní zahraniční politiku, jak zrovna potřebuje. Na druhou stranu nic nepřeje ironii tak jako právě politika.
Autor je komentátor serveru Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
