Petr Holec: ČSSD Zeman už zničil. Zničí i vlastní vládu?

Právě ta ve sněmovně sehrála jediné drama, když zjistila, že prezident Miloš Zeman hned tak nejmenuje ministrem kultury jejího místopředsedu Michala Šmardu. ČSSD sice nakonec vlastní vládu podržela, brzy ale může být po všem.

Jan Vávra: Naše země směřuje k ústavnímu puči

• Upravit
• Smazat

Prezident Miloš Zeman by podle 36 procent lidí měl s výměnou na postu ministra kultury počkat na vyjasnění situace.

A to jak po ČSSD, tak i po vládě. Což je další ironie. Zeman sice údajně Šmardovi na Vysočině věnoval plných patnáct „minut slávy“, během nichž stihl sníst párek a vypít pivo, současně ale řekl, že tato vláda dovládne do řádných voleb. 

Nakonec je to i jeho vláda, po posledních sněmovních volbách dělal všechno možné i nemožné, aby ji dal dohromady. Teď ji ale nejmenováním Šmardy sám ohrožuje. ČSSD totiž od něj už schytala tolik facek, že jí přestávají stačit tváře. Se Šmardou proto dala Zemanovi ultimátum.

Ohledně ČSSD je to už nejspíš jedno. Prezident sice k jejímu pádu téměř na dno sice vždy rád pomohl, za svou bídnou situaci si ale strana může sama. Nesjednotilo ji ani několik volebních debaklů ani vnitrostranické referendum o vstupu do vlády.

Zeman respektuje pouze své vítězství

Petr Hartman: Zeman se mýlí, vlády se nemění jen po volbách

• Upravit
• Smazat

„Vlády se mění v demokratické svobodné společnosti demokratickými svobodnými volbami, a nikoli demonstracemi,“ tvrdí Miloš Zeman.

Sebedestrukce navíc nezačala po posledních sněmovních volbách. Trvá minimálně od voleb v roce 2013, kdy ČSSD zinscenovala povolební lánský puč proti svému tehdejšími šéfovi Bohuslavu Sobotkovi. Už téměř šest let ji sjednocuje jen kakofonie hádek a frustrací, v politice věčnost.

Můžete Zemana milovat i nenávidět, jedno mu ale nelze upřít: vždycky vládl slušným smyslem pro strategii a taktiku, díky kterému obvykle dosáhl svého. I proto má nyní vládu, která mu dopřává maximalizaci moci, zatímco jeho hradní suitě maximalizaci vlastních obchodních zájmů. Bylo by proto nelogické, kdyby ji shodil z pouhé narcistní ješitnosti, jež ho zdobí stejně jako smysl pro strategii a taktiku.

Jenže právě ta začíná u prezidenta očividně převládat. Zeman si nyní nejvíc jen cynicky hraje a respektuje pouze své vítězství.

Týden očima Petra Schwarze: Krize nejen ústavní

• Upravit
• Smazat

Minulou neděli se na Letenské pláni v Praze sešlo více než čtvrt milionu lidí na největším protivládním protestu od listopadu 1989.

ČSSD samozřejmě výměnu ministra kultury zpackala, když její šéf Jan Hamáček nedodržel dohodu s prezidentem, že k ní nesáhne do konce května. To už je ale celkem jedno. Pokud Zeman způsobí konec této vlády a jakékoli angažmá SPD v té příští, oslabí tím i Babiše, který mu nikdy nestál v cestě.

Ničeho se totiž v ANO neděsí tak, jako vládní spolupráce s Tomiem Okamurou, jehož „vykolejení“ fanoušci vykolejují vlaky. Právě to by byl začátek Babišova konce.

V ANO ještě zkousnuli nepřímou vládní podporu od dávno neškodných a vymírajících komunistů, agresivní a sektářská SPD je ale úplně jiná liga. Od Zemana by to určitě byla nejhorší hra jeho politické kariéry: kvůli vlastní ješitnosti by nakonec zničil vlastní dílo. Tak už to ale v politice chodí. 

Autor je komentátor serveru Info.cz