Petr Hartman: Vztah starostů ke stanu
Ne každý starosta musí mít kladný vztah ke stanu. Nemyslím tím, že by dával na dovolené přednost ubytování v hotelu před pobytem v kempu.
Řeč je o politických stranách a hnutích. Konkrétně o STANu – tedy o Starostech a nezávislých.
Hnutí potřebuje novou tvář a impuls, myslí si Gazdík, který končí v čele Starostů a nezávislých
Petr Gazdík skončí na jaře jako předseda Starostů a nezávislých (STAN). Hnutí podle něj potřebuje nový „drive”. Je chybou, že se nedaří domluvit spolupráci a integraci středopravicových stran? „Věřím, že na konci ledna představíme širší blok stran, hnutí, uskupení a osobností, které budou silnou evropskou kandidátkou,” říká Gazdík v Interview Plus.
Z názvu by se mohlo zdát, že každý nezávislý starosta je členem nebo alespoň sympatizantem tohoto hnutí. Není tomu tak.
Existují starostové, kteří jsou skutečně nezávislí. To znamená, že se uchází o přízeň voličů v komunálních volbách sami za sebe. Na nějaké kandidátce, kterou vedou a která nemá s politickými subjekty vůbec nic společného.
Najdou se starostové, kteří se sice označují za nezávislé, ale z různých důvodů se nechají napsat na kandidátku nějaké politické strany. V neposlední řadě máme v Česku starosty, kteří jsou závislí, protože jsou členy konkrétního politického subjektu.
Zaměnitelnost stran
Průměrného voliče to patrně příliš nezajímá. Možná je to pod jeho rozlišovací schopnosti. Asi vnímá starostu jako starostu. Nakolik tím může být zmaten, když se rozhodne jít volit, o tom neexistují tvrdá data.
Petr Honzejk: Starostové a Starostové
Před komunálními volbami se rozjel právní souboj o názvy kandidátek. Starostové a nezávislí, míněna parlamentní strana pod vedením Petra Gazdíka, podávají žalobu na kandidátku Starostové pro Prahu. S tou nemají nemají nic společného a připadá jim že parazituje na jejich názvu. Nebylo by lepší dosáhnout nezaměnitelnosti dostatečně dobrým programem a silnými osobnostmi na kandidátce?
Přesto Starostové a nezávislí mají dojem, že se na jejich značce chtěla přiživit konkurence. Konkrétně v hlavním městě a to ve volbách komunálních.
V nich se o přízeň občanů ucházeli Starostové pro Prahu. Tedy ne Starostové a nezávislí. Ti ostatně v metropoli kandidovali pod názvem Spojené síly pro Prahu. Přesto jim vadilo, že někdo jiný používá slova starosta. Přitom prvně jmenovaní neuspěli. Ani výraz starostové v názvu jim křesla v zastupitelstvu nezajistil.
Není divu, že Ústavní soud se na věc nepodíval optikou STANu. Obecně sice konstatoval, že je potřeba chránit průměrného voliče. Konkrétně před zaměnitelností volebních stran s politickými stranami a hnutími.
Zároveň dodal, že se to v případě pražských komunálních voleb nestalo. Zkrátka, když už někdo do názvu svého hnutí zakomponoval slovo označující všeobecně rozšířenou funkci, musí počítat s tím, že se může objevit i u konkurence. Pochopitelně ne v takové podobě, aby to mátlo voliče.
Například, kdyby se někdo rozhodl vyrazit do voleb pod hlavičkou Občansko-demokratických starostů, zkráceně ODS, určitě by mu to neprošlo. Neznamená to, že by však politická konkurence měla zapovězeno používat v názvu slova demokratický, nebo občanský, či starosta. Jen to nesmí zkombinovat takovým způsobem, aby bylo velmi obtížné rozlišit, kdo je kdo. To o názvech STAN a Starostové pro Prahu tvrdit nelze.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
