Petr Hartman: Středoškoláky obchází strašidlo povinné maturity z matematiky
Chtěl bych si to spočítat, ale nejde mi to. Může lamentovat nad těžko řešitelnou úlohou středoškolský student. Přitom jde o rovnici jen o jedné neznámé.
Problém je v tom, že se k výsledku nedá dobrat ani na základě logického myšlení, ani s použitím nějakého obecně platného vzorečku.
Nemůže za to úroveň výuky středoškolské matematiky. Na vině jsou tuzemští politici. Právě oni vnášejí do hlav studentů zmatek. Není totiž jisté, jestli od příštího školního roku budou povinně maturovat z matematiky. Podle dosud platné legislativy by tomu tak mělo být. Není to však definitivní.
Zase změna
Čtěte také
Poslanci se totiž ve sněmovně pokoušejí podobu zkoušky z dospělosti na poslední chvíli změnit. Vrátit ji do stavu, na jaký jsou středoškoláci v současnosti zvyklí. Z matematiky maturovat mohou, ale není to povinnost. Místo ní si lze zvolit zkoušku z cizího jazyka. Druhou variantu volí většina žáků. Názorně to vypovídá o vztahu mladých lidí k tomuto oboru.
Proto na mnohé z nich padaly mdloby při představě, že by se s matematikou museli potýkat u maturitní zkoušky. Zatím to vypadá na to, že se bojí předčasně. Změna příslušného zákona ve sněmovně prošla v prvním čtení. Pravděpodobně tak bude do letních prázdnin povinná maturita z matematiky zrušena. Přitom její zavedení bylo zdůvodněno také tím, že to přispěje ke zlepšení její výuky.
Jak učit kvalitněji
Čtěte také
Z této logiky by vyplývalo, že na tuto snahu tuzemští politici rezignují. Snad tomu tak nebude. Jde totiž o obor, který je pro rozvoj logického myšlení klíčový. Na dostatečné úrovni by ho měla zvládnout většina středoškoláků. Nízká popularita matematiky se u nich nedá vysvětlit tím, že by mladá populace nebyla schopna vstřebat požadované matematické znalosti. Problém je v kvalitě a atraktivnosti výuky.
Ta se pochopitelně odvíjí od dostatečného počtu kvalitních pedagogů. Aby jich bylo hodně, muselo by pro ně být tuzemské školství přitažlivé. K tomu patří slušný plat a také předvídatelné fungování vzdělávacího systému. K růstu příjmů učitelů postupně dochází.
O splnění druhé podmínky nelze tak docela hovořit. Dění kolem státní maturity je toho názorným příkladem. O tom, jak by měla vypadat, aby dávala smysl, se nepřetržitě diskutuje od jejího zavedení. Nejde pouze o to, jestli by její součástí měla být povinně zkouška z matematiky. Polemizuje se také o její obtížnosti. Spory se vedou o to, jestli stejná úroveň má být jak pro studenty gymnázií, tak i pro žáky technických škol nebo učebních oborů s maturitou.
Je to politicky vděčné téma a podle toho to vypadá. V pololetí jednoho školního roku není jisté, z čeho se bude skládat maturitní zkouška v roce příštím. To rozum nebere a sebelepší výuka matematiky na tom nic nezmění.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Související
-
Michal Komárek: Maturita stále ve zmatku
Ministr školství navrhl další změnu státních maturit. Maturita prošla už tolika změnami a zmatky, že je čím dál zjevnější, že její koncepce je nedomyšlená.
-
Zaostřeno na státní maturity od Šárky Fenykové
Státní maturita z češtiny a literatury by se měla zas měnit. Počítá s tím novela školského zákona. Kdo se změnami souhlasí a kdo je zásadně proti?
-
Michal Komárek: Státní maturitu možná vůbec nepotřebujeme
Státní maturita má v současné podobě mnoho problémů a je zřejmé, že by se měla změnit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
