Petr Hartman: Schůzka Zemana s Vystrčilem aneb Já o voze, on o koze
Můžete se zeptat, na co chcete. Já vám odpovím, na co budu chtít. Zhruba v tomto stylu se mohla odehrávat diskuse mezi prezidentem republiky a předsedou Senátu.
Týkala se výhružného dopisu, který obdržel Jaroslav Kubera. Čína mu v něm důrazně připomínala negativní důsledky jeho plánované cesty na Tchaj-wan.
Čtěte také
Na ni už Jaroslav Kubera nevyrazí, protože pár dnů po obdržení dopisu náhle zemřel. Jeho blízcí jsou přesvědčeni o tom, že zmiňovaný dokument přispěl k jeho nečekanému skonu.
Současný předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se pokouší zjistit okolnosti, které ke vzniku dopisu vedly. K hledání pravdy mu prezident a jeho spolupracovníci nepomohli. Nemají na tom zájem. Podle toho se chovají. Na celkem jednoduché otázky nejsou schopni logicky a konzistentně odpovídat.
Takže jsme mohli být v uplynulých týdnech svědky rozporuplných výroků. Například: Zmiňovaný dopis byl falešný. Byl pravý, ale nebyl důležitý a hradní úředníci ho ani nečetli. Byl významným podkladem pro jednání ústavních činitelů organizované prezidentem republiky.
Pravdu se veřejnost asi nedozví
Hledat v takovémto postupu nějakou logiku je zbytečné. Dobrat se jí nelze. O pravdě ani nemluvě. Po jednání s Milošem Zemanem to Miloš Vystrčil pochopil.
Čtěte také
Proto by měl rozumět i tomu, proč výhružný dopis Čína neposlala rovnou do Senátu, ale na Hrad. Adresovala ho na místo, které se dlouhou dobu projevuje vstřícností vůči čínskému komunistickému režimu. Jeho představitelé tak měli jistotu, že nezapadne někde v šanonu a bude mu věnována patřičná pozornost.
V případě Senátu se totiž čínští politici a diplomaté opakovaně přesvědčili o tom, že není ochoten naslouchat jejich různým radám. Třeba v tom smyslu, kam by představitelé horní parlamentní komory měli cestovat, s kým jednat, koho by měli podporovat či oceňovat.
Zkrátka Čína se opakovaně snaží nátlakem odrazovat české politiky od kontaktů s Tchaj-wanem. U senátorů v tom není příliš úspěšná a hledá pomoc u prezidenta a jeho okolí. Proto není divu, že výhružný dopis určený Jaroslavu Kuberovi vyvolal řadu otázek. Včetně té, zda takováto forma nátlaku nebyla předem konzultována s lidmi z prezidentova okolí, nebo od nich přímo objednána?
Pravdu se veřejnost asi nedozví. Stejně na tom bude i předseda Senátu. Zhruba dva měsíce se snažil sejít s prezidentem republiky. Když se konečně dočkal, mohl po schůzce konstatovat, že problém kolem výhružného dopisu vyřešen není. Po jednání s Milošem Zemanem řekl, že nemá žádné nástroje k tomu, jak získat další informace. Třeba je shromáždí při návštěvě Tchaj-wanu, která se mu jeví stále reálnější.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
