Petr Hartman: Odbory ve stávkové pohotovosti nesměřují ke generální stávce
Vyhlásíme generální stávku, reagují odbory na zveřejnění tzv. konsolidačního balíčku. Nebude-li vláda ochotna jednat a jeho podobu nepřehodnotí, dodávají odborářští předáci. Pokud by skutečně svár o úsporná opatření vyústil až do generální stávky, byl by to zápis do historie. Naposledy jsme ji totiž na našem území zažili v listopadu 1989.
Tehdy ještě existovalo Československo a tento celostátní protest výrazným způsobem přispěl k pádu komunistického režimu. Od té doby jsme se k podobné akci ani nepřiblížili. Rovněž v současné době máme ke generální stávce poměrně daleko. Vyhlášení stávkové pohotovosti ještě neznamená, že ji musí nutně následovat zmiňovaná stávka.
Čtěte také
Nechtějí-li odbory zažít blamáž, která by jejich pověst poškodila na dlouhou dobu, musely by mít takovouto akci velmi dobře připravenou. Musela by se do ní zapojit prakticky celá republika.
Byť odboroví předáci sebevědomě prohlašují, že stávkovat hodlají téměř všechny odborové svazy, nelze automaticky počítat s tím, že stejného názoru je také většina zaměstnanců jednotlivých firem. Rovněž to nic nevypovídá o podpoře takovéhoto kroku od zbytku společnosti.
Komunikovat s veřejností
Čtěte také
Ve zmiňovaných listopadových dnech roku 1989 byl motiv protestu naprosto jasný – pád komunistického režimu. V souvislosti s tzv. konsolidačním balíčkem zatím není zřejmé, co by mělo lidi v této zemi přimět stávkovat.
Ostatně z dostupných průzkumů veřejného mínění vyplývá, že si je většina vědoma nutnosti úspor. Pochopitelně by jedinci byli radši, kdyby se jich tzv. konsolidační balíček dotkl pokud možno co nejméně. To však není důvod, který by vytvořil ve veřejném mínění atmosféru nakloněnou ke generální stávce.
Zkrátka je velmi pravděpodobné, že i tentokrát zůstane u stávkové pohotovosti bez následné stávky. Zvlášť té, která by se mohla honosit přívlastkem generální. Bude-li vláda schopna normálně jednat s odbory a zaměstnavateli, dojde k postupnému opadnutí emocí.
Čtěte také
To neznamená, že se i nadále nebude ozývat kritika jednotlivých opatření Fialova kabinetu. Rovněž lidé nebudou nadšeni z toho, že se jim snižuje životní úroveň. Přesto většina z nich nebude ochotna vyjít do ulic nebo stávkovat.
Což nevylučuje protesty podobné těm, které jsme v nedávné minulosti zažili v Praze na Václavském náměstí. K nim naopak velmi pravděpodobně dojde. Bylo by překvapením, kdyby jejich organizátorem byly odbory. Těm se v říjnu loňského roku podařilo na Václavské náměstí dostat pouze pár tisíc lidí a početnější dav se na jejich popud neshromáždil ani letos v březnu před Úřadem vlády.
Pokud dokáže Fialův kabinet komunikovat s veřejností alespoň takovým způsobem, aby ji příliš nenaštval, nemají odbory velkou šanci získat podporu od většiny lidí. Spojí-li se s některými opozičními stranami, mohou na celostátní generální stávku rovnou zapomenout.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
