Petr Hartman: Někteří politici si přejí, aby církev byla chudá
Církev má být chudá. Zhruba v tomto duchu uvažují někteří politici v České republice. Vycházejí tak vstříc části veřejnosti, která zastává stejný názor.
Nic na tom nezměnilo ani schválení příslušného zákona. Ten církvím přisoudil navrácení majetku, který vlastnila a který jí byl komunistickým režimem ukraden. Ne vždy to bylo možné, proto bylo zároveň rozhodnuto o tom, že jim budou během desítek let postupně vypláceny finanční náhrady. V neposlední řadě má tímto způsobem dojít k odluce církví od státu.
Ondřej Konrád: Předem splněná podmínka?
Když bylo minulý týden parlamentem hladce schváleno rozšíření české účasti na misích NATO, tedy i v Pobaltí, což KSČM striktně odmítala a kladla si to coby podmínku k podpoře vlády, komunističtí předáci ukázali, že se tichého podílu na moci přesto nemíní vzdát.
Zákon sice nebyl přijat drtivou většinou a především vůči stanovení finančních náhrad existovala celá řada výhrad, ale platí. Nic na tom nezměnily ani stížnosti směřující k ústavnímu soudu. Přesto vynakládají politici energii na to, aby téma restitucí zůstalo živé. V povědomí veřejnosti ho udržují návrhem zákona, který by zdanil zmiňované náhrady.
Sociální demokraté to slibovali voličům už před minulými sněmovními volbami. Byť si museli být dobře vědomi toho, že v tehdejší koalici s KDU-ČSL to neprosadí, jinak by se jim rozpadla vládní většina. Ta nově zformovaná se už opírá o podporu komunistů, kteří nemají církve v lásce. Ostatně navazují na KSČ, která represe proti církvím prostřednictvím státního aparátu po Únoru 1948 vykonávala.
Není tudíž překvapením, že nyní se církve snaží omezit alespoň tím, že chtějí dodatečně zdanit vyplácené náhrady. Dokonce s vědomím, že mohou narazit u ústavního soudu, protože to může být v rozporu s právním řádem této země.
Když se hraje o přízeň voličů
Přesto by mohli ve sněmovně získat potřebnou většinu. Ti, kteří jejich návrh hodlají podpořit, nejsou ani tak motivováni nějakou zvláštní snahou po „spravedlnosti“. Počítají s tím, že by na tom mohli získat body u voličů. Vzhledem k blížícím se podzimním volbám se snaží vyjít vstříc náladám veřejnosti, nejenom ve vztahu k majetku církví.
Zdanění církevních restitucí? Jen plácnutí do vody od někoho, kdo tady teď dost znamená, říká Přibyl
Zdanění církevních restitucí postavili komunisté mezi podmínky, za kterých podpoří nový menšinový kabinet Andreje Babiše. Jak zareagují církve? Jsou požadavky na zdanění skandální, jak řekl kardinál Dominik Duka?
Stejně se chová i prezident republiky. Podporu pro dodatečné zdanění náhrad zdůvodňuje rozhořčením z toho, že se církev i nyní domáhá majetku žalobami u soudu.
Přitom je to logický krok v momentech, kdy dochází ke sporu. Tedy, kdy není shoda, zda daný majetek má být církvi vrácen či nikoli. Zákon v takovém případě počítá se soudním přezkumem. Není tudíž na tom nic divného, aby to mělo hlavu státu, použiju-li Zemanův výraz, „dožrat“ a změnit její názor na církevní restituce.
Přitom roční výše vyplácených náhrad se pohybuje v řádech desetin procenta, nebo ještě nižším, v poměru k celkovým výdajům státního rozpočtu. Zkrátka církevní restituce nepředstavují reálný problém této země. Ze symbolu nápravy křivd spáchaných komunistickým režimem se stalo politikum, ve kterém se hraje o přízeň voličů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
