Pět let s LHC

Před 5 lety, 10. září 2008, byl v Evropské organizaci pro jaderný výzkum neboli CERN uveden do provozu největší a nejvýkonnější urychlovač částic na světě známý pod zkratkou LHC.

LHC má tvar velikého prstence a je umístěn hluboko pod zemí v tunelu o obvodu 27 km pod pohořím Jura na francouzsko-švýcarských hranicích poblíž Ženevského jezera.

Urychluje částice hmoty - konkrétně protony nebo jádra těžkých prvků - na dříve nedosažitelné energie. Dva proti sobě letící svazky těchto částic se čelně srážejí ve 4 bodech, kde byly postaveny obří detektory. Ty sledují, co se při těchto srážkách děje a jaké spršky jiných částic při nich vznikají.

Z toho vědci vyvozují odpovědi na některé dosud nezodpovězené zásadní fyzikální otázky o základních stavebních kamenech hmoty a o silách, které mezi nimi působí. O tom, co je hmota a jak vznikla, proč je ve vesmíru tolik hmoty a tak málo antihmoty. Jestli existují kromě nám známých rozměrů i další, dosud skryté dimenze, co tvoří tzv. temnou hmotu ve vesmíru atd.

Přes počáteční problémy nabral urychlovač obrovské množství vědeckých dat a fyzikové loni v létě oznámili objev nové subatomární, elementární částice - a to pravděpodobně té vůbec nejhledanější ze všech, tzv. Higgsovy částice neboli Higgsova bosonu. V CERN pracuje i řada našich vědců, včetně doktora Oldřicha Kepky z Fyzikálního ústavu AV ČR. Na otázku Jany Olivové, jak vlastně vzniká a urychluje se svazek částic, vysvětluje, že obří urychlovač LHC na to není sám.

Letos v březnu byl urychlovač LHC zhruba na dva roky odstaven z provozu, aby v roce 2015 mohl začít fungovat na ještě vyšší výkon.