Pět důvodů, proč neodkládat burkini
„Spor o muslimské plavky burkini zahalující celou postavu je opět v plném proudu,“ píše v britském deníku Guardian Remona Alyová, britská novinářka a muslimka z nadace Exploring Islam.
Nejnovější kolo politického boje o to, v čem smí ženy do vody, se odehrává ve Francii. Plavky, které zakrývají tělo včetně hlavy, zakázala po Cannes a Villeneuve-Loubet i obec Sisco na severu Korsiky. O víkendu se tam totiž na pláži servali místní lidé s muslimy z nedaleké Bastie a incident si vyžádal pět zraněných.
Veřejné nepokoje kvůli plavkám
Podle Guardianu francouzské úřady uvedly, že plavky prozrazující náboženské vyznání svých nositelek mohou vyvolat veřejné nepokoje, protože Francie i její bohoslužebná místa jsou momentálně terčem útoku teroristů.
„Jenomže tohle zdůvodnění kulhá. Neexistuje horší příklad palby na špatný cíl než démonizace obyčejných plavek. Oč víc pobuřuje plavkový komplet než z půlky odhalené zadnice postarších pánů?“ ptá se komentátorka v Guardianu.
Svého času kontroverzní bikini
Podle Remony Alyové je pikantní, že obyčejné bikini dnes nikdo nepovažuje za problematické plážové oblečení, které by mělo vyvolávat náboženský rozruch. Přitom ještě v 50. letech s nimi měla západní společnost velký problém. Katolická církev je zakázala, podobně jako Španělsko, Portugalsko, Austrálie, Itálie a některé americké státy. Dokonce se nesměly nosit ani na soutěžích o královny krásy.
Politici sice pořád mluví o integraci a inkluzi, ale vyhánějí na okraj společnosti právě ty ženy, které jsou podle nich utlačovány. „A proto předkládám pět důvodů, proč se máme bránit ohlupování a zákazům burkin,“ píše Alyová. Zaprvé, jejich nositelky mají šanci na mediální zviditelnění. „Až si je příště obléknete, můžete si být jisté, že na Twitteru vyvoláte senzaci. Rozhodně jim lidé věnují větší pozornost než problémům, které je doopravdy potřeba řešit,“ píše Guardian.
Zadruhé, nositelky burkin ušetří za opalovací krém a depilaci. „Burkini znamenají stop bolestivým výletům do salonů krásy. Ty tam jsou i obavy z rakoviny kůže, a plavkyně může v klidu popřemýšlet, za co utratí ušetřené peníze,“ píše autorka.
Třeba za piknik na pláži v Cannes. Jenom by si ale měly dát pozor, aby nevzbudily dojem, že narušují veřejný pořádek, až budou pojídat sendviče.
Hájení práv
Zatřetí, nošení burkin vnese do feministické debaty potřebnou rozmanitost. „Převládá názor, že žena, která se zahaluje, nemůže hájit svá práva. Jenomže ženy jsou mnohem komplikovanější, pestřejší a rozmanitější polovička lidstva. A pro některé rozhodně plavky nejsou tím hlavním životním zájmem. „Každopádně se nenechejme vyhnat z veřejného prostoru a umlčet jen proto, že jsme se rozhodly pro celotělový plavecký úbor – který, jak víme, je ve skutečnosti dvoudílný,“ píše ironicky Alyová v Guardianu.
Začtvrté tímto krokem ženy demaskují, jak směšný je odpor vůči burkinám. Radnice v Cannes uvedla, že jí „nevadí náboženské symboly na pláži, ale pouze projevy sympatií k teroristickým hnutím, která s Francií válčí“.
„To si opravdu myslí, že muslimky kupují u Markse a Spencera burkiny s tichými obavami, zda jim bomba nebude příliš trčet? Jediné, co tady trčí, je nenávist a pokrytectví,“ píše Alyová.
A zapáté, nošení burkin je oslavou svobody. „Čím pestřejší bude naše oblékání na pláži, tím více svobody v oblékání tím demonstrujeme. Rovnost znamená přece také různost. Mohou nás připravit o naše životy, ale ne o naše burkini,“ končí komentář muslimské novinářky v britském deníku Guardianu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.