Peruánské zvířecí mohyly
Údolí v Peru skrývají prastará umělecká díla. Stejně jako známé obrazce z plošiny Nazca jsou nejlépe vidět ze vzduchu.
V Severní Americe obdivují turisté mohyly ve tvaru zvířecích těl, které vytvořili původní obyvatelé. Nejznámější je 411 metrů dlouhá hadí mohyla, která se nachází v Ohiu. Antropolog z Missourijské univerzity Robert Benfer však zjistil, že na podobné nálezy je zřejmě daleko bohatší Jižní Amerika. V šesti peruánských údolích identifikoval řadu zvířecích mohyl, z nichž některé jsou staré 4000 až 5000 let. Na rozdíl od těch severoamerických, které vznikly mezi rokem 400 a 1200 našeho letopočtu, je tak jejich stáří srovnatelné s egyptskými pyramidami.
Velikost peruánských zvířecích mohyl se pohybuje mezi 5 a 400 metry. Lidé je pravděpodobně vytvořili tak, že v pletených košících přinášeli kameny, které pak navršili do požadovaného tvaru. Podobně jako slavné obrazce z plošiny Nazca, se i dosud přehlížené zvířecí mohyly dají nejlépe pozorovat z výšky. Na snímcích z Google Earth je krásně patrný gigantický kondor, velryba kosatka, kachna nebo monstrum, které představuje pumu nebo kajmana. Podle Roberta Benfera není vyloučené, že tyto mohyly jsou pozemskou manifestací souhvězdí, která na noční obloze sledovali dávní obyvatelé And. Tomu by odpovídala i jejich orientace.
Zdroj: University of Missouri
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka