Permanentní obecní revoluce není východisko

Jistě, všude se snadno najde něco, co se lidem nelíbí. A velmi často jim k tomu páni radní zavdávají příčinu. Byť i jenom tím, že se chovají arogantně, s nikým se nebaví, rozhodují za zavřenými dveřmi a budí podezření, že přihrávají městské zakázky a lukrativní kšefty svým rodinným firmám.

Také revoluční vůdci bývají ale nezřídka jako přes kopírák. Ten v Chomutově například chce především udělat revoluci, či přesněji řečeno vysondovat, jaký by o ni byl ve městě zájem. Za tím účelem nechává na náměstí podepisovat petice za odstoupení radních. Jeho hnutí, které loni založil a kde je místopředsedkyní jeho maminka - má podle výpisu z rejstříku politických stran a hnutí na MV jednu členku, a to od 25. ledna. On sám tvrdí, že jich získal už 40. Jeho kvality makléře a poradce lze těžko posoudit. Zda z něj může jednou být politik, je otázka. Zatím je totiž především revolucionář a tuhle roli si vychutnává. Dokáže bouřit proti údajným nepravostem radnice i v soukromém rozhovoru, ale jeho horlení zůstává v rovině hospodských řečí. S konkrétními argumenty je to slabší: Chceme vyřešit parkování ve městě je cíl, ale nějak se k němu je zapotřebí dopracovat. Totéž platí třeba o zlepšení a zkvalitnění technických služeb.

Sliby zvrátit rozhodnutí už schválených pronájmů také nestačí: je třeba posoudit, nakolik je tohle v právním státě vůbec realizovatelné, jakkoli lze o čistotě rozhodnutí pochybovat. Z jiných požadavků, jako je například ponechání zahrádkářů na jejich desetiletí opečovávaných pozemcích, zase čouhá populismus. A ze snahy prosadit prodloužení otevíracích hodin v místních hospodách pro změnu možná i vlastní zájem.

I kdyby to ale bylo všechno jinak a okresní revolucionáři byli neposkvrnění idealisté, kteří si přejí změnu. Přesto platí, že ozdobit se trikolórou a žádat v polovině volebního období svržení zastupitelstva nestačí. Lze chtít třeba referendum o předčasných volbách, které ovšem, jak víme, nemá právní závaznost. Už proto je logičtější podporovat například opoziční politickou stranu. A pokud se nenajde, nezbude těm aktivnějším, než si založit vlastní. V tom případě je ovšem třeba nabídnout lidem zcela konkrétní alternativu v podobě politického programu a věrohodné členské základny. Což je práce vskutku mravenčí. Teprve ta ale může přesvědčit voliče. Hesla na náměstí upoutají jejich pozornost jen na chvíli.

Páni radní by jim přesto naslouchat měli. A to kvůli sobě. Když nic jiného, vystavují totiž protesty pod okny jejich radnic velmi negativní vysvědčení jejich schopnosti se s lidmi domluvit. A už vůbec by se neměli pokoušet pod průhlednými záminkami taková shromáždění, jsou-li řádně hlášena, zakazovat a posílat na ně městské strážníky. Tím jen dělají jejich organizátorům další - a velmi vítanou - reklamu. Měli by se k tomu naopak postavit čelem. A lidem ofenzivně vysvětlovat své stanovisko. Když se dál s nikým nebaví, jen utvrdí v občanech dojem, že mají co skrývat.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .