Perfektní "půjčka"
Je takový americký film o tom, jak se jednou nad okeánem sešly dvě velikánské bouřky, zamotaly se do sebe a byla z toho jedna obrovská. Největší na světě, co kdy vůbec člověk pamatuje. Takovou věc nemohl Hollywood minout. Film se podle toho také jmenuje - "Perfektní bouře", větry v něm dují a vlny se vzdouvají - a George Clooney, jestli se nepletu, se tam nakonec dramaticky a pateticky utopí.
Když se říká, že ale s přehledem nejlepší scénáře píše život sám, měl bych pro to jeden z dalších důkazů. Kam se na tenhle náš příběh, který od začátku května na pokračování vydává Sabina Slonková na webových stránkách serveru "Aktuálně.cz", hrabou špičkoví filmoví scénáristé.
Jde o to, že za a) je kolem té kauzy takové to střední "české" ticho po pěšině; za b) asi to ticho bude nadále houstnou; za c) případní orgánové setrvají ve své nečinnosti, neb je po volbách a kdo ví, jaká bude budoucí tzv. "politická" objednávka, která (jak víme) rozhoduje v téhle zemi skoro o všem.
Kauzu vyrobila instituce, zvaná Česká konsolidační agentura, respektive její manažér Jan Šik. Ten před nějakou dobou odeslal přes dceřinou společnost konsolidační agentury ven do světa (tedy do zahraniční banky) státních pět set miliónů korun. S tím prý, že peníze se venku trochu poválejí, naskáčí na ně úroky a zpět do vlasti se ta půlmiliarda vrátí s úrokem.
Háček byl v tom, že o přesunu peněz pryč od státní kontroly nikdo nevěděl. Když se na to přišlo - tvrdil manažer Šik, že na té finanční operaci není nic divného. Už prý jí vyzkoušel jednou a fungovalo to. No, dobrá. Záhadou sice je, proč si toho jaksi nikdo nevšimnul už poprvé, nebo možná všimnul a pan manažer Šik se jen náhodou nestal "Posunovačem státních peněz roku", nebo jak by se ten titul mohl jmenovat.
Napodruhé bylo tedy odeslání státní půlmiliardy zaznamenáno, příslušné nadřízené orgány se podivily, jak je to vůbec možné a pan Šik, jakož i pár dalších osob z vedení konsolidační agentury přišlo o místo. Avšak - příběh má zápletku. Pět set miliónů korun neskončilo kdesi ve švýcarské (tuším) bance, nýbrž si je odtamtud vzal na čestné slovo, jen tak bez nějakého dokladu, jeden český podnikatel. Ten slíbil, jen tak bez dokladu, že peníze zase vrátí a přidá k nim nějaká dvě procenta úroku. To je jistě pro Českou republiku, potažmo Českou konsolidační agenturu skvělý obchod. Dvě procenta tak konsolidační agentuře přinesou, ovšem jen v tom nejlepším případě, kdy se jí ty nyní světem se potulující peníze skutečně vrátí, nějakých deset miliónů korun. Pro srovnání - jen na prémiích za loňský rok, který byl pro tuto státní agenturu prý výtečný, si management vyplatil přes 27 miliónů korun na prémiích za výborné hospodaření.
Takže těch deset miliónů, které by ještě agentura možná mohla nějak vydělat na podivně vyvezených a podivně "půjčených" penězích by nestačilo ani na půlroční prebendy šéfů té instituce.
Jenže, a to je důvod, proč tohle sepisuji, příběh ještě zdaleka nekončí.
Podnikatel, který se nějakou zaumnou kličkou dostal k té státní půlmiliardě zatím státu nevrátil ani korunu.Vložil je někam do zahraničních investičních fondů a přeje si, aby nebyl rušen v práci, neboť tak hrozí možnost, že se celá transakce nevydaří.
Státní zastupitelství věc vyšetřuje - a pozor, nyní přijde pointa! - neví dosud, zda vůbec byl spáchán nějaký trestný čin. Je to sice, říká příslušný státní zástupce, věc podezřelá, ale není mu zatím jasné, jaká škoda vznikla a komu vlastně?
Jsem dalek nějakého soudu, zvláště když si s tím neví rady ani orgán činný v trestním řízení, ale myslím si, že byl právě objeven a zdokumentován další případ neuvěřitelné průchodnosti (či jak to nazvat?) domácích zákonů, norem a předpisů.
Je to - podle mého - perfektní .(a teď nemohu říct to slovo, abych se náhodou sám nedopustil nějakého stíhatelného výroku), je to tedy perfektní "půjčka".
Zkuste někdy zajít do banky a požádat, jestli by vám na vaše modré (černé, hnědé, oranžové) oči nepůjčila pět set miliónů korun na dvouprocentní úrok, ovšem že bez podpisu. Vsadím se, že z banky by vás vezli v kazajce.
Je to celé - abych ještě dal příležitost k oživnutí utopenému Clooneymu - pro "Dannyho parťáky" číslo 3, 4 nebo 5. Z tantiém za film by si mohli manažeři České konsolidační agentury třeba zvednout prémie.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.