Pediatrička Hülleová: Personální krize se prohlubuje. Padesát pediatrů ročně nepokryje ani praxe, které zanikají bez náhrady

Podle Philippa je problém nedostatku pediatrů také v tom, že se v Česku přes dvacet let podceňovala práce v terénu, a proto došlo k tomu, že není tak atraktivní pro lékaře.

Čtěte také

Stát u posudkových lékařů hasí jen největší problémy. Změnit by ale měl celý systém, míní novinářka

„To se nezlomí za rok za dva, to je práce na několik let nebo možná i desetiletí,“ konstatuje místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví, který byl v letech 2014 až 2018 náměstkem ministra zdravotnictví.

„V té době jsme přišli s projektem zvýšení počtu studentů na lékařských fakultách. Během dvou tří let by mělo lékařů začít přibývat zhruba o 200 až 250 ročně. Předpokládám, že zůstanou v Česku, že všichni neutečou do zahraničí. K tomu jim musíme vytvořit podmínky. Musí být přívětivý způsob postgraduálního vzdělávání, musí být rozumně ohodnoceni a také musí ve společnosti cítit to, že si jich lidé váží,“ naznačuje.

Částky, které praktičtí lékaři měsíčně získávají od pojišťoven, jsou na poměry v ČR poměrně vysoké.
Tom Philipp

Hülleová pokládá navýšení počtu studentů na lékařských fakultách za pozitivní krok, nicméně je podle ní potřebné, aby se už studenti lékařských fakult dostali do ordinací v rámci určitých stáží.

„Aby byli už na lékařských fakultách motivováni k tomu, aby směřovali do pediatrie a do primární péče. To se nyní moc neděje. Určitě by stálo za to pokročit rychleji v úpravách vzdělávání. A to se nebavím o vzdělávacím programu po promoci, to znamená u lékaře, který má zájem o obor pediatrie,“ konstatuje.

Zůstávají spíše v nemocnicích

Philipp v této souvislosti připomíná přínos novely z roku 2017, která sloučila obor praktický lékař pro děti a dorost s nemocničním pediatrem.

Čtěte také

Oddělení v dezolátním stavu a nedostatek personálu, popisuje alarmující stav dětské psychiatrie u nás primář Havelka

„Je dobré, aby lékař, který má být plně erudovaný, viděl nemocniční práci, těžké případy, kdy se musí bojovat třeba i o život dítěte, a potom v terénu mohl tuto praxi zúročit. U praktických lékařů pro dospělé jsou jedni z nejlepších praktiků právě ti, kteří předtím pracovali na internách, na chirurgiích nebo neurologiích. Lékař, který je plně erudovaný pro nemocniční péči, je potom požehnáním pro obvod,“ soudí.

Hülleová s tím ale nesouhlasí. Lékaři podle ní totiž zůstávají spíše v nemocnicích.

„Bohužel po zrušení oboru praktické lékařství pro děti a dorost, do kterého vstoupilo téměř 600 mladých lékařů a postupně po atestaci doplňovali naše řady, toto skončilo,“ naznačuje.

Počty dětských pacientů ležících na lůžkách jsou velmi nízké. Tam určitě nějaká kapacita lékařů na výpomoc primární péči je.
Ilona Hülleová

„Například do kvalifikačního kurzu, který umožňuje doplnit si určité penzum vzdělání lékařům z dětských oddělení, loni vstoupilo něco přes sto pediatrů, z toho zhruba polovina do primární péče. A pokud se bavíme o 50 lékařích ročně, tak nám nepokryjí ani praxe, které zanikají bez náhrady. Tento způsob by fungoval, pokud bychom nebyli v personální krizi, která se ale stále prohlubuje,“ zdůrazňuje.

Finanční motivace

Podle Philippa, který je také předsedou správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny, by motivací, která by měla nasměrovat pediatry do ordinací, mohlo být finanční ohodnocení. Pediatři totiž podle něj patří mezi lékaři k lépe ohodnoceným.

Čtěte také

Na radikální reformy zdravotnictví není doba, ale po vládě je chtějme, radí bývalý šéf rezortu Heger

„Z VZP mám k dispozici čísla, která říkají, jak jsou honorováni jednotliví lékaři. U praktických lékařů pro děti a dorost, ale i u praktických lékařů jsou částky, které měsíčně získávají od pojišťoven, poměrně vysoké na poměry v ČR. Jsou to peníze, které dostávají na celý provoz ordinace. Není to jenom jejich plat, ale jsou to částky v řádu několika stovek tisíc měsíčně. A myslím si, že až si to plně uvědomí lékaři v lůžkových zařízeních, kde jsou příjmy diametrálně nižší, mohla by to pro ně být motivace doplnit lékaře v praxi v terénu,“ naznačuje.

Hülleová připouští, že se finanční stránka praktických dětských lékařů zlepšila. Upozorňuje ale, že se zlepšila také mzda lékařů na dětských odděleních.

„A co je ve velkém nepoměru, je množství a objem práce v ordinaci praktického dětského lékaře a množství práce na lůžkových zařízeních na dětských odděleních. Podle údajů VZP jsou počty dětských pacientů ležících na lůžkách velmi nízké. Tam určitě nějaká kapacita lékařů na výpomoc primární péči je a my teď hledáme, čím bychom mladé lékaře mohli motivovat, aby do těch praxí přišli,“ naznačuje.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.