Pavel Kosatík: Slovenské století
Slováci jsou bezesporu národem, který nám je nejbližší. A přece jsme v minulosti tolikrát nepochopili a leckdy ani dnes zpětně neumíme pochopit mnohé jejich požadavky a touhy. Alespoň to tvrdí ve své knize Slovenské století Pavel Kosatík.
Publicista a spisovatel Pavel Kosatík zmapoval jedno století národních snah Slováků o samostatnost, cestu od jejich vystoupení v rámci samostatného Československa až po konec tzv. mečiarismu.
Čtěte také
Slovenské století je knihou i o společných česko-slovenských dějinách. Sleduje vývojový oblouk, jaký slovenská společnost opsala v letech 1918–1998, a dochází k závěru, že Slováci svůj historický čas nepromarnili.
Jak se měří úspěch národa?
Začínali z mnohem horší startovní pozice než Češi, jejich veřejný a politický život nejenže neměl strukturu, ale téměř neexistoval.
„Slovensko se z dějin vynořovalo pomalu, ale jistě. Jeho specifičnost proti jiným zemím spočívala v tom, že Slováci nikdy v minulosti nevytvořili vlastní stát, neměli panovníka ani vlastní dějiny.
Čtěte také
Své národnostní požadavky tedy opírali hlavně o existenci území, na kterém žilo obyvatelstvo hovořící převážně slovenským jazykem. I toto územím však bylo v národnostně nepřejícím maďarském prostředí obtížné definovat. V této situaci, kdy nebylo možné vyjít z nějakých historických hranic, se od poloviny 19. století začalo prosazovat označení „Slovenské Okolie“.
Na konci 20. století se však tato nedlouho předtím téměř neexistující společnost dokázala sjednotit a zbavila moci nedemokrata s diktátorskými ambicemi.
„Tahle knížka se vlastně zrodila z jedné besed se čtenáři, kde padla otázka, v čem byl smysl první československé republiky, když z jejích ideálů skoro nic nezůstalo po roce 1938, 1945 ale ani 1989. V debatě povstalo několik odpovědí; pro mě nejzajímavější zněla tak, že první československá republika dala vzniknout dnešnímu, samostatnému a demokratickému Slovensku,“ píše Pavel Kosatík v úvodu knihy Slovenské století.
Na konci roku 2021 ji vydalo nakladatelství Torst a pro pořad Ex libris ji pročetla a okomentovala Veronika Kindlová.
Související
-
Mafie a korupce v černé komedii. Češi i Slováci mají rádi smích, říkají tvůrci filmu Invalida
Snímek Invalida je plný humoru, občas ne zcela korektního, a doprovází ho i skvělá hudba.
-
Sociolog: Slováci a Češi byli nekompatibilní už před rokem 1918. Máme se rádi, tak rozdíly přijímáme
45 % Slováků si myslí, že rozdělení Československa nebylo přínosné. Sametový rozvod hodnotí negativně hlavně lidé starší 50 let a slovenští občané maďarské národnosti.
-
Historik Michal Stehlík: Slováci měli Čechy za vychytralé a lenivé. A Češi? Ti si ukradli i vlajku
30 let po výročí rozdělení Československa historik a spoluautor podcastu Přepište dějiny Michal Stehlík v pořadu Jak to vidí… popisuje, jak se tehdy obě strany vnímaly.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
