Sociolog Vašečka: Slováci a Češi byli nekompatibilní už před rokem 1918. Máme se upřímně rádi, proto tyto rozdíly akceptujeme
45 procent Slováků si myslí, že rozdělení Československa nebylo přínosné. Sametový rozvod hodnotí negativně hlavně lidé starší 50 let a slovenští občané maďarské národnosti. Ukázal to prosincový průzkum vypracovaný slovenskou agenturou AKO. Na Slovensku dál přetrvává silná vazba na Česko. Málokdo už by se ale vzdal slovenské svrchovanosti. Jak výrazně se od sebe za posledních 30 let Češi a Slováci vzdálili kulturně?
Barbora Berezňaková, režisérka slovenského dokumentu Spýtaj sa Vašich
Michal Vašečka, sociolog působící na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, na Bratislavskej medzinárodnej škole liberálnych štúdií a v think-tanku Bratislava Policy Institute, předseda redakční rady Denníku N
Petr Zahradník, ekonom České spořitelny, člen NERV, ekonomický expert Evropského hospodářského a sociálního výboru
Podle sociologa Michala Vašečky, který působí na Bratislavskej medzinárodnej škole liberálnych štúdií a současně na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, byly tyto dva národy značně nekompatibilní už před rokem 1918.
„Češi mají daleko blíž k Rakušanům a Němcům a Slováci mají mimořádně blízko k Maďarům. Máme se upřímně rádi, ale je to často láska a blízkost, která tyto rozdíly akceptuje.“
Tyto kulturní rozdíly mají prý vliv i na politiku. „Slovenská politika je méně racionální a více emocionální.“
Čtěte také
Na Slovensku nedávno padla vláda a obecně lze říct, že slovenská politika je v poslední době plná zvratů. „Slovensko se stále hledá. Má v sobě, na rozdíl od Česka, silný prvek západní Evropy, velmi silný prvek východní Evropy, ale i výrazný balkánský vliv.“
„Dodnes si úplně nezadefinovalo, co ho spojuje. Není tu žádný elementární konsenzus o národní historii, na rozdíl například od České republiky.“
Slovensko je nejpanslavističtější země celé střední a východní Evropy. Je ještě panslavističtější než Bulharsko.
Michal Vašečka
I v pohledu na válku na Ukrajině vidí Vašečka markantní rozdíly. „Nejen v porovnání s Českem, ale i Polskem, a dokonce i Maďarskem Slovensko trčí jako země, jejíž část je autoritářská, a proto někteří lidé podporují autoritářský režim Vladimira Putina.“
Čtěte také
„A je to nejpanslavističtější země celé střední a východní Evropy. Slovensko je ještě panslavističtější než Bulharsko, kde se to dá historicky mnohem lépe chápat,“ zdůrazňuje.
„Je to problém, protože ta země je podle kulturně-civilizačních témat rozdělená na dvě naprosto nekompatibilní části. V případě Slovenska jsou to dvě stejně velké skupiny, které stojí proti sobě a velmi těžko se umí dohodnout na zcela elementárních věcech,“ dodává sociolog Vašečka.
Jaké hodnocení Československa dnes na Slovensku převažuje? A kam se za tu dobu vyvinuly ekonomiky obou samostatných států? Poslechněte si celé Téma dne. Moderuje Lukáš Matoška.
Související
-
Rozdělení Československa nevědomky odstartoval Václav Havel
„Národnostní otázka je velmi citlivá otázka dneska,“ říkal už v létě roku 1989 ve svém slavném projevu z Červeného Hrádku tehdejší generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš.
-
Bocian, cintorín, olovrant. Rozumíme slovenštině po 30 letech od rozdělení federace?
1. ledna upIynulo 30 let od rozpadu Československa. I přes to, že jsme se nakonec po více než 70 letech rozdělili, dohromady nás stále pojí naše velmi podobné jazyky.
-
Karel Hvížďala: Československo, stát, který zklamal
S neschopností pochopit, k čemu slouží veřejnoprávní média a že demokracie není nejideálnější uspořádání státu, ale nejlepší z těch, které známe, se setkáváme skoro denně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
