Patron, chlap na ukázku. Jak klukům z dětských domovů dát mužské vzory?
Patron je trochu kamarád, rádce i průvodce na cestě životem. Jeho podporu potřebují mladí muži, kteří vyrostli v dětském domově a chystají se na vstup do samostatného života. „Těmto klukům chybí pozitivní mužské vzory. A právě ty jim nabízíme,“ říká Lukáš Talpa, manažer ceněného projektu. V roce 2014 o tom vznikl dokument. Ten si na Plusu můžete poslechnout v komentované repríze, která přiblíží, kam se projekt po letech posunul.
V době natáčení platilo, že v Česku ročně opuštěly dětský domov asi dvě stovky dětí. Třetina se tehdy vracela do původních rodin, ostatní se pokoušely proplouvat životem samy. Patroni naverbovaní Ligou otevřených mužů nabízeli pomocnou ruku asi čtyřiceti z nich.
Čtěte také
Podle Lukáše Talpy patroni nechtěli zásadně životy kluků. Stávali se jen střípky ve skládačce jejich představy o reálném životě mimo ústav. „Kluk sleduje fungování patrona v běžném životě, ale třeba až za pět let využije toho, co se naučí,“ popisoval.
Dokument sledoval právě vznik ne zcela přirozeného pouta.
Poslechněte si, jaké změny v programu nastaly a jak se patronům i dětem dařilo v době pandemie? Poslechněte si reprízu dokumentu.
Související
-
Na názor se vás nikdo neptá, říká muž, který prošel šesti dětskými domovy
Dvacetiletý Ladislav Samek strávil dětství v institucích náhradní péče. Založil organizaci Děti v akci, která pomáhá dětem v ústavech. Nejdůležitější je prý zájem ředitelů.
-
Na dětské domovy plivou ti, kteří tam nikdy nebyli, říká ředitel neziskovky Děti v akci
Transformace ústavů je cesta, jak zbavit děti nálepky ústavních dětí a naučit je samostatnosti. A to se podle ředitele organizace Děti v akci Ladislava Samka daří.
-
Dětské domovy většinou oblečení a hračky mají, děti potřebují spíš psychickou pomoc, říká Kašáková
Většinu dětství prožila v dětském domově. Po odchodu z něj si sáhla na dno, dnes je úspěšnou modelkou a dětem v dětských domovech se snaží pomoci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.