Patricie Polanská: Hamáček za miliony

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ministr vnitra a předseda Ústředního krizového štábu Jan Hamáček

Asi se dá z hlediska politických a koaličních mechanismů dlouze rozebírat, proč došlo k výměně na postu šéfa Ústředního krizového štábu. 

Proč náměstka ministra zdravotnictví a epidemiologa Romana Prymulu vystřídal šéf sociální demokracie a ministr vnitra Jan Hamáček.  

Ale ponechme to pro tuto chvíli stranou. Pro většinu krizí platí, že úspěšná kooperace stát – občan během nich je možná, pokud se zvládnou dva důležité body: informace a logistika. 

Čelit krizi bez srozumitelných informací od státu je těžké. A pokud se zdá, že nefunguje logistika, tedy přísun pomoci v jakékoli potřebné podobě, situace se velmi lehko zvrhává v nedůvěru a zmatek.

Jestli tohle dokáže Jan Hamáček vybalancovat, to zjistíme velmi brzy. Jen za poslední víkend nám o sobě dal dvě poněkud protichůdné zprávy. Za prvé, dozvěděli jsme se po dlouhé době pár konkrétních a opravdu důležitých čísel: Podle Hamáčka potřebujeme týdně zhruba tři miliony respirátorů, 20 milionů roušek a 300 tisíc dalších ochranných prostředků. Týdně! 

První šoková reakce

Čísla tedy padla jen na okraj podivuhodné víkendové twitterové hádky s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem a Hamáček je potvrdil i pro pondělní iDnes.cz. Nový šéf krizového štábu by je ale měl opakovat co nejčastěji.

Protože možná už zazněla, ale v záplavě komunikačního šumu posledních týdnů zapadla. Přitom právě ona dávají rozměr krizi, které my všichni čelíme. A Hamáček se teď představil jako člověk, který ví, o čem mluví. 

Na serveru ministerstva vnitra se zároveň objevila tabulka, kolik zdravotnického materiálu šlo dosud přes tento resort jednotlivým odběratelům. Tedy, například necelých 13 milionů roušek a necelých tři a půl milionu respirátorů. Ano, jsou to údaje jen za ministerstvo vnitra a celková čísla neznáme. Ale dá se odhadovat, že roušek, respirátorů, rukavic, ochranných obleků atd. je prostě stále nedostatek. 

Čímž se dostáváme k druhému víkendovému zářezu Jana Hamáčka. Opět na twitteru se dopustil v debatě o čínských dodávkách a zapojení, nebo spíš nezapojení českých firem do výroby ochranných prostředků výroku: „Neumím to sbírat po desetitisících od několika desítek dodavatelů.“ A samozřejmě, pěkně to schytal.

Z úhlu pohledu už zmíněných milionových čísel spotřeby roušek a respirátorů, dává Hamáčkova reakce smysl. Jenže, má-li krizi společnost zvládnout, musí mít také pocit, že se podílela na jejím řešení. Tím, že firmy, podnikatelé, jednotlivci něco umí, nabízí – a stát je dokáže rychle zorganizovat a rychle podpořit. I když je jich jen několik desítek. 

Domácí šití textilních roušek byla první šoková reakce. S ní si už dlouho nevystačí ani nový šéf krizového štábu.

Autorka je vedoucí programu Českého rozhlasu Plus