Patricie Polanská: Ale že to byly nervy!

Ta podmínečná hrozba v pozadí pravda zůstává. Ale díky slibu lidovců, dodat 101. hlas pro případ, že bude nutné přehlasovat veto Senátu, to momentálně vypadá na vítězný konec. Pro odbory jistě.

A pro kohopak dalšího? Odbory a jim nakloněné levicové strany na jednom konci, pravice na druhém konci se přetahovaly o ten předvolebně ofáborovaný špagát - problém jménem zaměstnanecké výhody a snažili se soupeře dostat přes čáru. A uprostřed, v mrtvém bodě, vláda Jana Fischera; vždyť ani jedna ze stran neměla před pár měsíci sílu na to, aby si jí sestavila k obrazu svému.

Nakonec se takzvaný úřednický kabinet rozhodl vyjít vstříc požadavkům odborů. A podle převládajícího tónu následných komentářů pohřbil svou dosavadní pověst. Těžko teď říct, jestli to u veřejnosti Fischerova vláda skutečně většinově prohrála. Vlaky i autobusy a tramvaje a metro dál pojedou.

V každém případě vzepřít se odborovým svazům s největším vyděračským potenciálem - což je fakt, který málokdo zpochybňuje, tak k tomu je potřeba nejen odvahy. Ale také pevného politického zázemí právě ve Sněmovně. Protože pokud by ani odbory necukly, pak by takový krok bolel. Hodně. A ani tuny politických slov a hodiny proslovů by ty důsledky skutečné stávky neodstranily.

Kde hledat ale oporu, když se ani jedna velká strana, natož výrazná většina ve Sněmovně, k vládě vlastně nehlásí. Ba chová se k ní jak k té trpěné Popelce? Vymést smetí může, ale na nic jiného ať nesahá... Není potřeba ani velké představivosti, jaký by to asi byl cirkus zprava i zleva, že si nevolená, nepolitická a vůbec udržovací vláda dovolila jít do čelního střetu s odbory, navíc před volbami, a zapříčinila tak národohospodářské ztráty a volební ztráty a tak dále a tak podobně.

Kdo tedy vyhrál? Odboráři budou mít své benefity, zdaněné jen mírně. Jinak ale výsledek nic moc. Sociálním demokratům, jejich hlavnímu spojenci, vlastně tak trochu vyfoukli vavříny za chrabrou obranu zájmů pracujících křesťanští demokraté. Jejich slib, že dodají potřebné hlasy ve Sněmovně, napjatou situaci jistě odblokoval. Budou jim za to ale vděčni jejich tradiční voliči? A budou jim za to vděčny jiné skupiny obyvatelstva natolik, aby se lidovcům dostalo odměny u volebních uren?

Bude vůbec v čase voleb tahle stávka, co se nekonala a doufejme ani konat nebude ještě někoho zajímat? Stávka, co málem byla kvůli tomu, že si poslanci ani senátoři nedokáží pořádně přečíst, o čem hlasují? Co jsme to vlastně sledovali za žánr? Tragédii - komedii - nebo předvolební šmíru?

Autorka je hlavní editorka ČRo Rádia Česko