Pásmová nemoc může přerušit těhotenství

24. květen 2012
Monitor

Příčinou některých problémů s neplodností může být narušený cirkadiánní rytmus. Naznačují to studie na laboratorních myších.

Ženy, které pracují v nočních směnách, jsou více ohroženy různými reprodukčními problémy a komplikacemi těhotenství. Také studie na zvířatech naznačují, že „vnitřní hodiny“ a rozmnožování jsou úzce propojeny. Nejnovější z nich je práce neurobiologů z americké Severozápadní univerzity, kteří zkoumali, jaký vliv bude mít narušení cirkadiánních rytmů na čerstvě oplodněné samice laboratorních myší. Kontrolní skupině se světlo a tma střídaly v obvyklém dvanáctihodinovém intervalu. Myším z pokusné skupiny vědci každých 5 až 6 dní posunuli čas o šest hodin dopředu. Podobný časový posun zažije například člověk, který letí z Prahy na východní pobřeží Spojených států.

Po několika takových cyklech přišel myším čas porodu. V kontrolní skupině svou březost zdárně dokončilo celých 90 % myších samiček. Ve skupině, které vědci narušili cirkadiánní rytmus opakovanými časovými posuny, porodilo jen 22 % myší. U zbytku se oplodněné vajíčko neuchytilo ve stěně dělohy nebo byl zárodek vstřebán do matčina organismu. Tento experimentální výsledek odpovídá dřívějším studím, které demonstrovaly, že myši s mutovanými geny „vnitřních hodin“ mají nepravidelnou říji a jejich rozmnožování častěji selhává.

Zdroj: PLoS ONE

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.