Papež v Brazílii

Benedikt XVI. v rukávu jedno eso měl: svatořečení františkánského mnicha z 18. století, rodáka ze Sao Paula. Pouze vírou se dá pochopit úspěšnost léčby, při které António Galvao nechal nemocné polykat papírové kuličky s latinskými modlitbami. Prvního brazilského svatého dával papež za vzor hodný následování. Jinak ovšem spíše kritizoval. Nepřiklonil se k teologii osvobození, kterou si řada latinskoamerických kněží osvojila v boji proti pravicovým diktaturám, naopak varoval před pokušením, které dnes v Latinské Americe, politicky směřující doleva, představuje marxismus.

Jedním dechem pak papež současně odsoudil i kapitalismus, respektive liberalismus. Mezi nástrahy zla zařadil vedle nemravnosti, násilí a korupce i touhu po bohatství a moci. Ve světě plném hédonismu doporučuje pomáhat potřebným. Kdo čekal, že střet papeže s nepříjemnou realitou přinese nějaké revoluční know-how, může být zklamán. Benedikt XVI. je ovšem vzdělaný muž v důstojném věku, žádný levicový či liberální fanatik. Ví, že všechny ideologické recepty na štěstí a prosperitu vedou do pekel a že milovat bližního je jediné, co funguje. Takže nespekuloval a zvolil jistotu.