Papež Benedikt XVI. v Německu

Jeho první zahraniční cesta každopádně probíhá v optimistickém duchu. V mnohém se podobá první cestě jeho předchůdce Jana Pavla II. I on odjel kdysi po svém zvolení do rodné země, tedy do Polska, a do značné míry definoval směr svého pontifikátu. Lidem v komunistické totalitě adresoval tehdy slavnou větu Ježíše z Nového zákona: "Nebojte se" - a daná slova s ním navždy vstoupila do historie. Pro působení Jana Pavla byl pak příznačný pád komunistického systému, který proběhl navíc doslova zázračně: tedy bez válečného konfliktu.

Je jasné, že období Benedikta XVI. bude úplně jiné. Už neběží studená válka. Vystřídal ji podivný boj proti islámskému terorismu. Je to válka, kterou vyhlásili západní civilizaci radikálové z islámského světa. Papež Benedikt hledá nepochybně odpověď na otázku, jakou roli může v této době sehrát katolická církev a křesťanstvo obecně. Jeho poselstvím je: vést lidi k pokoji.

Papež přijel do Kolína nad Rýnem, kde se koná mamutí setkání katolické mládeže. Ti, kdo ho znají, ale poukazují na to, že jeho silnou stránkou není vystupování před kamerami nebo statisíci věřících. V tom se výrazně liší od Jana Pavla. Je ale daleko silnější v debatách teologického nebo filosofického charakteru. Snad i proto neustále opakuje slovo "dialog".

V prvním projevu před zástupem věřících - v kolínské katedrále - vyjádřil naději, že právě mladá generace křesťanů, kteří přišli z různých zemí světa, dokáže "prožívat a dýchat" univerzálnost církve, v níž je místo pro lidi z jakéhokoliv národa či kultury. "Nechte se zapálit ohněm Ducha" - řekl doslova mladým věřícím.

Další pozorně sledovanou událostí byla jeho návštěva místní synagogy. Tam Benedikt XVI. jasně prohlásil, že bude pokračovat v cestě, kterou nastoupil Jan Pavel II., tedy v cestě ke smíření a přátelství mezi židy a křesťany. Zdůraznil, že židovská komunita se usídlila v Kolíně nad Rýnem ještě v římských časech - a je nejstarší židovskou obcí v Německu. Zažila období klidu i chvíle pronásledování - například v roce 1424 byli místní židé vyhnáni a během nacistické třetí říše byli systematicky vražděni. Papež ovšem zdůraznil, že nacistická ideologie se nezrodila z křesťanství, ale z moderního pohanství.

Benedikt XVI. také citoval Knihu Moudrostí, kde je řečeno, že Bůh miluje život. Citoval také německé biskupy, kteří kdysi prohlásili, že "kdokoliv se setká s Kristem, setká se s židovstvím". A do třetice: citoval jeden z dokumentů druhého Vatikánského koncilu, který před 40-ti lety zdůraznil, že křesťanství a židovství mají společné kořeny - obě náboženství se totiž hlásí k Abrahamovi jako otci víry.

Ve vzájemných vztazích se podle něj ale musí ještě mnoho udělat. Důležité je, aby starší generace odevzdala svým dětem pochodeň naděje, aby se už nikdy nedostaly k moci síly zla. Na závěr pak citoval Benedikt XVI. slova 29.žalmu: nechť Hospodin žehná svůj lid pokojem".

Židovská komunita v synagoze ovšem přišla s okamžitou výzvou pro Vatikán. Její místní představitel Abraham Lehrer podotkl, že vzájemným vztahům by prospělo otevření všech tamních historických archivů - hlavně těch, které se týkají období 2.světové války. Tyto archivy jsou přístupné veřejnosti zatím pouze částečně díky Janu Pavlu II.

Souvisí to s diskusí o válečném papeži Piovi XII. Židé tvrdí, že zavíral oči před nacistickým vražděním. Vatikán poukazuje spíš na to, že se snažil zachránit co nejvíc židů. Obojí bude zřejmě pravda - takže tento papež zůstává předmětem mnoha diskusí, na něž by mohlo vrhnout nové světlo právě požadované otevření archivů.

Dodejme, že Benedikt XVI. má na programu i setkání s muslimskou komunitou. I to je nepochybně důležité z hlediska definování jeho pontifikátu. Možná se tedy stane pro současného papeže příznačným volání po dialogu, jež bude obdobou onoho "nebojte se" Jana Pavla II. A nebylo by od věci, kdyby se v čase jeho pontifikátu zhroutila ideologie islámských teroristů. To už bychom chtěli ale možná příliš.