Panenská příroda v bývalých vojenských újezdech
Nedotčená příroda a druhová rozmanitost se trochu paradoxně zachovaly na území bývalých vojenských újezdů. Proč? A jak o tato území správně pečovat? Mohou jako nástroj pro péči o krajinu posloužit třeba velcí býložravci? Připravila T. Urválková.
Je trochu paradox, že nedotčenou přírodu a největší druhovou rozmanitost najdeme dnes na území bývalých vojenských újezdů. Proč tomu tak je?
Historie mnohých vojenských prostorů na našem území sahá až do první republiky. Po válce zájem armády o výcvikové oblasti krátkodobě opadl. Nastupující komunistický režim ale pak naopak pro vojenské účely vyčlenil území zahrnující katastry skoro dvou set obcí. Bezprostředně po revoluci, v roce 1991, byly zrušeny hned tři vojenské újezdy - Ralsko, Dobrá voda na Šumavě a Mladá s vojenským výcvikovým prostorem Milovice. Dnes fungují jen čtyři vojenské újezdy, zbytek byl zrušen nebo se transformoval.
A právě tato území disponují velkou druhovou diverzitou – najdeme zde řadu vzácných druhů rostlin a živočichů, zejména bezobratlých, kteří se jinde na území České republiky vůbec nevyskytují. Proč právě zde? Podle Pavla Marhoula existují tři hlavní důvody: „První z nich je historický. Byly zakládány v krajině co do výskytu druhů mnohem pestřejší a bohatší, než je ta současná a tento stav tam zůstal zakonzervován. Dalším faktorem je, že díky tomuto zakonzervování unikly prostory chemizaci. A zcela klíčová je vlastní vojenská činnost. Spočívala v tzv. disturbancích, tj. v narušování půdního povrchu a vegetace různými typy zásahů těžkou vojenskou technikou. Potom, co takovéto pravidelné zásahy pominou, na území se nastartuje tzv. sukcese - to znamená, že tyto plochy začnou zarůstat, nejprve trávníky, pak různými keři a postupně tady vznikne les. Vojáci to ale nikdy nenechali dojít až takhle daleko a za nedlouho dané místo nějakým způsobem opět narušili. A v tom je právě ten jejich přínos pro zdejší krajinu.“
Respondenty Magazínu Leonardo byli: etoložka Jitka Bartošová, ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál, ekolog Pavel Marhoul.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
