Pandemie je jako válka, zdraví obyvatel má přednost před ochranou osobních dat, říká Švihlíková

Vedle Číny k úspěšným zemím řadí i Vietnam, Tchaj-wan nebo Nový Zéland, které na první místo postavily zdraví lidí a odolnost zdravotnického systému. A to na rozdíl od vyspělých zemích, které neustále dělají kompromisy mezi zdravím a ekonomikou.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Postarají se senioři o Babišovo Waterloo?

Preventivní opatření byla v Číně striktní včetně uzavírání celých měst a obyvatelstvem dodržovaná, což podle Švihlíkové vyplývá z tamních konfuciánských tradic.

Například efektivnější trasování nakažených ale bylo možné i díky nižší citlivosti k ochraně osobních údajů. „Když si řekneme, že pandemie je stav naprosto výjimečný, srovnatelný s válkou, tak v takové situaci máme jiné priority a na první místo se dostává zdraví obyvatel. To neznamená, že ochranu dat vypneme napořád,“ zdůrazňuje ekonomka.

Návrat? Nemožný

Švihlíková poukazuje na to, že Čína má s pandemiemi zkušenost a má nastavené procesy, které může rychle aktivovat. Naopak vyspělé země byly těchto zkušeností ušetřeny, a proto byly nepřipravené – v prvních měsících pandemie například zjistily, že nedokážou v dostatečném množství vyrobit ani tak základní věc, jako je rouška.

Čtěte také

Ekonomka Horská: Vláda nám neříká celou pravdu. Zvyšuje nám čisté příjmy a neříká, že je to na dluh

Podle ekonomky navíc platí, že pandemie provázejí hluboké změny – některé země v nich často získají náskok, jiné naopak propadají a uzavírají si dveře pro další rozvoj.

„Pandemie a války mění svět a návrat (do doby před pandemií) skutečně není možný. Řada odvětví se významným způsobem změní – cestovní ruch, nemovitosti, kongresová turistika. A jiná zažívají rozvoj a ukazují nám nové možnosti, digitalizace mění způsob práce, komunikace i života,“ podotýká Švihlíková.

Podle ní je třeba ekonomiku restrukturalizovat: „Ekonomika je dynamický systém, mění se a nemůžete ji zakonzervovat. To by bylo velmi drahé a ve výsledku kontraproduktivní. Krize ale zároveň nabízejí řadu příležitostí například pro podporu domácího cestovního ruchu. Máme šanci ukázat, že se dokáže svou kvalitou a cenou vyrovnat i zahraničním destinacím.“

Rychlost místo vize

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za hnutí ANO) chce do konce února předložit vládě Národní plán obnovy. Ten by měl být podkladem pro to, aby Česko získalo peníze z Evropské unie na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirem.

Čtěte také

Čeká nás míň svobody, míní ekonom Singer. Blížíme se něčemu, co by se dalo nazvat feudalismem, říká

Švihlíková doplňuje, že Česko bude čerpat i z dalších fondů, celkově nám ale chybí přehled a nějaké řídící centrum, které by dokázalo tyto zdroje smysluplně alokovat směrem k modernizaci hospodářství. „Je velký tlak na to, aby se peníze čerpaly rychle, ale jednotné zaměření a tah na branku z hlediska národohospodářského tam dost absentuje,“ míní.

„Koncem minulého roku došlo k oslabení příjmů státního rozpočtu a mnoho ministrů v Národním plánu obnovy vidí možnost, jak z těchto zdrojů financovat své běžné výdaje. A to je velmi chybná úvaha. Stát by měl být schopen si své investiční výdaje financovat sám,“ zdůrazňuje členka Národní ekonomické rady vlády.

Kdy skončí vládní programy na podporu ekonomiky? Poslechněte si záznam rozhovoru v Interview Plus.