Palestinský premiér Mahmúd Abbás podal demisi

8. září 2003

Od chvíle, kdy premiér přednesl v palestinském parlamentu zprávu, shrnujících prvních 100 dní své vlády, a vyzval poslance k vyjádření důvěry kabinetu, uplynuly sotva dva dny a Mahmúd Abbás se náhle rozhodl na hlasování nečekat a úřad opustil. Jeho krok přesto nikoho nepřekvapil a podle Palestinců byl dokonce tou nejlepší možností.

Přestože na nátlak Spojených států Abbáse do čela vlády vybral sám předseda palestinské samosprávy, Jásir Arafat, jeho působení od začátku provázely vzájemné konflikty a stupňující se mocenský boj. Arafat se domníval, že jeho dávný přítel bude plnit každé jeho přání, zatímco Abbás chtěl být vybaven skutečnými pravomocemi a usiloval o opravdový pokrok mírového procesu na Blízkém východě.

Izrael a Spojené státy měly stejnou touhu. Poskytovaly proto Abbásově vládě tak vřelou podporu, až vzbudily nedůvěru palestinské veřejnosti, která premiéra začala nazývat "americkou loutkou". Ať se však Palestinci i Izrael snažili sebevíc, výsledky plnění mezinárodního mírového plánu byly skrovné.

Izrael na Abbásovi marně požadoval razantní zásah proti teroristickým organizacím, zejména Hammásu. Abbás měl možná zpočátku jistou snahu, kterou deklaroval i ve Washingtonu, ale postupem času si uvědomil, že je to nesplnitelný úkol. Arafat si ponechal kontrolu nad nejpodstatnějšími bezpečnostními složkami a Abbás neměl ani pravomoci, ani dostatek lidí, k zásadnímu zákroku proti teroristům, ale hlavně Arafatovu podporu. Nakonec zásah otevřeně odmítl a prohlásil, že bude s radikály pouze jednat.

Někteří izraelští komentátoři z neúspěchu Abbásova kabinetu dokonce obviňují vládu Ariela Šarona. Ta po srpnovém palestinském atentátu a zhroucení příměří obnovila strategii cílených útoků na představitele a příslušníky Hammásu a tak měla palestinská veřejnost dennodenně před očima střelbu, útoky a mrtvé. V posledních třech týdnech izraelská armáda zlikvidovala 12 teroristů. Když v sobotu neúspěšně bombardovala dům, ve kterém mělo být celé vedení Hammásu, včetně jeho duchovního vůdce Ahmada šajcha Jasína, Mahmúd Abbás měl už demisi podanou.

Jeho náhlá rezignace podle izraelských médií údajně vyvolala v palestinských kruzích úlevu, a to jak mezi jeho odpůrci, tak příznivci. Vnitřní spory došly tak daleko, že prý hrozila buď občanská válka nebo vražda Abbáse, jak izraelskému serveru Haarec sdělil nejmenovaný člen palestinské samosprávy. Premiérovo odstoupení proto podle něj bylo tím nejmenším zlem.

Vítězem v boji o vedoucí pozice se tedy opět stal Jásir Arafat. Dokázal celému světu, že ho ani Izrael, ani Spojené státy nedokážou připravit o moc. Ukázal Američanům, že Palestince povede jen ten, kdo se bude líbit jemu a nikomu jinému, ať vyvíjejí jakýkoli nátlak. Abbáse mu Washington vnutil a americká podpora se premiérovi vrátila jako bumerang.

V nejbližších dnech Abbáse nahradí nový premiér. Arafat hned v neděli do této funkce navrhl předsedu palestinského parlamentu Ahmada Kuráju, zvaného Abú Alá, a ještě téhož dne návrh schválily nezbytné orgány. 65letý Kurája je znám jako umírněný politik ekonomického zaměření, který se podílel na přípravě dohod z norského Osla před 10 lety, ale v palestinské hierarchii nemá žádnou mocenskou základnu. Je věrným přívržencem Arafata a analytici považují za krajně nepravděpodobné, že by se mu v čemkoli vzepřel. Pokud nabídku premiérského křesla přijme, lze si jen těžko představit, že by zakročil proti palestinským teroristům. A to je hlavní podmínka Izraele, bez jejíhož splnění se mírový proces do pohybu nedá. Abbásova demise je proto pro mírová jednání vážnou ranou.

Izrael nemůže momentálně ani doufat v přílišnou podporu Spojených států. Jejich reakce na Abbásovo odstoupení byla překvapivě vlažná. V současnosti je víc zajímá situace v Iráku, než na Blízkém východě. Hlavní starostí Bílém domu je teď to, aby počínání Izraele na palestinských územích nevyvolalo ještě větší násilnosti v Iráku a nenarušilo americké úsilí o nastolení tamnější stability. Mezinárodní mírový plán pro Blízký východ má pro Spojené státy v současnosti druhotný význam.

Abbásova rezignace a útok na vedení Hammásu se odehrály tentýž den, kdy Evropská unie konečně prohlásila i politické křídlo tohoto hnutí za teroristickou organizaci. Všechny tři události jsou úzce propojeny a vzájemně ovlivní budoucí dění na Blízkém východě.

Přestože Izrael hodlá pokračovat v cílené likvidaci palestinských teroristů, jeho úhlavním nepřítelem není Hammás, ani jiná podobná organizace, ale Jásir Arafat, s jehož souhlasem teroristická infrastruktura roste a sílí. Izrael je toho názoru, že bez Arafata by nebyli ani teroristé. Vláda po nezdařeném sobotním útoku vyhlásila vysoký stupeň pohotovosti a očekává ještě krvavější násilnosti, než dřív.

Mírový proces se tedy prozatím zastavil. Jak se vyjádřil lektor palestinské univerzity Al- Kuds v Jeruzalémě, Sarí Nusejbí, Arafat vyhrál další bitvu, ale zásadní porážku v ní utrpěl palestinský lid.

autor: gzb
Spustit audio