Palestinský Hamas v mezinárodní izolaci

Představitelé Hamasu v posledních dnech zopakovali, že hnutí nehodlá splnit tři mezinárodní podmínky, tedy neuzná Izrael a uzavřené izraelsko-palestinské dohody a nezřekne se ozbrojeného boje. Nový ministr zahraničí Mahmúd Zahar dokonce prohlásil, že jeho snem je palestinský stát rozkládající se "od řeky Jordán až ke Středozemnímu moři", tedy na území Izraele. Hamas se proto musel začít smiřovat s tím, že palestinské samosprávě vyschne přísun finančních prostředků. Poté, co jí Izrael přestal vyplácet výnosy z celních poplatků a daní ve výši asi 55 milionů dolarů měsíčně, přerušily podporu také Kanada a Spojené státy, které navíc svým diplomatům zakázaly styky s představiteli Hamasu. Washington pozastavil částku zhruba 300 milionů dolarů, Kanada 25 milionů. K bojkotu se připojilo Norsko, které Palestincům ročně vyplácí skoro 70 milionů dolarů, a bilaterální pomoc zastavily také Británie, Dánsko a Nizozemí. V pondělí stvrdila totéž rozhodnutí i Evropská unie, největší sponzor palestinské samosprávy. Ta tak přišla o více než 600 milionů dolarů ročně. Všechny západní státy včetně Izraele se nicméně shodly na nutnosti pokračovat v humanitární pomoci, která však bude mít pouze podobu konkrétních materiálních položek a projektů. Izrael zase použije část zadržovaných peněz na úhradu palestinských dluhů za odběr vody, elektřiny, plynu a pohonných hmot.

Představitelé Hamasu, kteří až do minulého týdne tvrdili, že západní peníze nepotřebují, si najednou uvědomili tvrdou realitu. Ministr financí Umar Abdal Razík v neděli poprvé oficiálně přiznal, že situace je horší, než se původně domníval. Samospráva nemá peníze na výplatu mezd svých zhruba 140.000 zaměstnanců a ministr neví, kdy je bude mít. Dokonce připustil, že situaci značně podcenil, když tvrdil, že platy uhradí do poloviny dubna s pomocí příspěvků Saúdské Arábie, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů. Jejich finanční pomoc má však představovat 80 milionů dolarů, zatímco samospráva každý měsíc potřebuje nejméně jednou tolik. Navíc má palestinská pokladna deficit ve výši jedné a čtvrt miliardy dolarů. Nedostatek finančních prostředků postihl i palestinské zastupitelské úřady v zahraničí, nyní oficiálně bojkotované hostitelskými zeměmi. Jejich zaměstnanci údajně nedostali platy od listopadu a řada se jich musela vystěhovat ze svých bytů. Dalším problémem Palestinců je absence banky, kam by případné peníze chodily. Samospráva dosud využívala služeb především arabských bank, ale ty ji nyní vyzvaly, aby své účty zrušila, protože se obávají mezinárodního bojkotu kvůli podpoře terorismu.

Peníze nejsou jediným problémem vládního Hamasu. Další, neméně podstatný, představuje poražené hnutí Fatah v čele s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem, který dělá vše proto, aby moc Hamasu co nejvíc omezil. Převzal už kontrolu nad oficiálními sdělovacími prostředky, Palestinským investičním fondem a hraničními přechody a minulý týden jmenoval svého muže, generála Rašída abú Šabaka, velitelem nově vytvořené funkce generálního ředitele vnitřní bezpečnosti. Abbás tak chce zamezit Hamasu v převzetí kontroly nad bezpečnostními složkami, jejichž příslušníci se nové vládě odmítají podvolit a vyvolávají ozbrojené konflikty. Hamas zase na prvním zasedání nového parlamentu zrušil všechna rozhodnutí minulých poslanců, kteří do klíčových funkcí jmenovali členy Fatahu. Hamas dokonce paradoxně odmítá zodpovědnost za ostřelování izraelských měst a vesnic raketami Kásam a tvrdí, že je má na svědomí Fatah, aby ukázal světu, že Hamas nedokáže zajistit bezpečnost.

Izraeli došla s rostoucím počtem palestinských raketových útoků trpělivost a zahájil rozsáhlou vojenskou operaci. Jen od pátku armáda při cílených atentátech zabila skoro 20 Palestinců, kteří se na odpalování střel podíleli. Izraelská prozatímní vláda v neděli potvrdila přerušení veškerých kontaktů s palestinským režimem, avšak s tím, že umožní dodávky humanitární pomoci. Izrael rovněž nepřijme žádné zahraniční představitele, kteří se sejdou s činiteli Hamasu. Ehud Olmert zopakoval, že nebude jednat ani s Mahmúdem Abbásem, protože Izrael považuje palestinskou samosprávu za jediný celek.

Izrael tak vstoupil do nového období. Tuto změnu symbolicky stvrdil i oficiální odchod nemocného premiéra Ariela Šarona z politické scény. Prohlášením generálního prokurátora bude Šaron od pátku "trvale nezpůsobilý" k výkonu funkce a přestane být předsedou vlády. Ve čtvrtek totiž uplyne zákonných sto dní, po které mohl být premiér nezpůsobilý jen dočasně. Ariel Šaron zůstává od svého záchvatu mrtvice 4. ledna a po osmi operacích stále v kómatu a naděje na to, že se probere, jsou již minimální. V nejbližší době má být přemístěn do léčebny pro dlouhodobě nemocné anebo domů na svůj ranč, kde v tomto stavu zřejmě zůstane až do konce života.