Padající střechy

24. květen 2004

Když v polovině února spadla střecha jednoho z nejmodernějších aquaparků, mluvilo se o tom, že v Rusku není problém ovlivnit rozhodnutí kolaudačních komisí, a zmiňovaly se šibeniční termíny, které musí zvládnout stavaři i kvůli tlaku politických celebrit, které se nemohou dočkat záře reflektorů při slavnostním otevření. Se střechami ovšem, jak se ukazuje, není problém jenom v Rusku. Ta, která se včera zřítila na pařížském letišti, byla také zbrusu nová a připomíná se, že kolaudační komise ji v původním termínu odmítla schválit, čili také se zřejmě spěchalo.

Co ovšem měly obě spadlé střechy společného především, je smělé architektonické řešení. Vzhledem k ceně staveb (terminál E2 byl postaven za sedm set padesát milionů eur, čili dvacet čtyři miliard korun) je zřejmé, že nebylo otázkou chybějících finančních prostředků podepřít ty střechy pro jistotu několika pilíři. Člověk směřující k letadlu, ale koneckonců i plavec v bazénu, by se nepochybně takovým sloupům hravě vyhnul a jistě by je i ocenil u vědomí, že mu díky nim střecha nespadne na hlavu. Sloupy ovšem vyšly z módy. Projektují je leda zbabělci.

Moderní estetika si cení volného prostoru a podepřít střechu sloupem není žádná výzva. Proto zřejmě statici tak dlouho počítají, jak vyzrát na zemskou přitažlivost, až se nakonec občas přepočítají. Co se musí stát, abychom se pod střechami současných architektů cítili bezpečně? Zřejmě nezbývá než doufat, že se vynoří avantgardní stavitelé, kteří vrátí do architektury právě sloup. K tomu nestačí, že je tato volně stojící svislá konstrukční část stavby, odnepaměti podepírající břevnoví či jiné zatížení, funkční. Sloup musí být architekty shledán krásným. Pro začátek by snad mohli uznat, že i škaredý sloup je hezčí než zřícený strop.

autor: iho
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.