Ovlivní ceny ropy americké volby?

Zatím se zdá, že drahá ropa je větrem v zádech opozičního kandidáta za demokraty Johna Kerryho. Pokud totiž nebude americká ekonomika šlapat jako dobře namazaný stroj, mnoho voličů si prostě řekne, že je asi potřebná změna. Takže v zájmu současné administrativy v Bílém domě je co nejrychleji změnit situaci k lepšímu.

Pokud se vrátíme k ropě, všeobecně se předpokládá, že rozumnou cenou by bylo 20 až 25 dolarů za barel. Zlí proroci ale tvrdí, že si musíme pomalu zvykat na představu dvojnásobku nebo dokonce trojnásobku takové ceny. Oživení v Číně (a dalších zemích probouzející se Ázie) přináší obrovskou poptávku, což znamená neblahé zdražení, protože produkce s poptávkou nedokáže - nebo možná nechce - držet krok.

Ať je to jakkoliv, volební tým demokrata Johna Kerryho cítí výjimečnou příležitost a zaměřuje se na zjevně nerozhodnuté voliče. Dobře ví, že skalní republikáni dají hlas nynějšímu prezidentu Bushovi a skalní demokraté Kerrymu. Protože jsou ale zatím preference poměrně těsné, dá se očekávat, že rozhodovat budou nerozhodní.

John Kerry tomu úplně přizpůsobil svoje projevy při cestách po Americe. Ve státě Missoury například před shromážděným davem prohlásil, že chce mluvit především k lidem, kteří tam nejsou, to znamená ke konzervativně smýšlejícím farmářům, republikánům a nezávislým, a to proto, že chce obhajovat tradiční americké hodnoty. V Pensylvánii pateticky dodal: "potřebujeme pozvednout oči k novým horizontům a vydat se za novými sny".

Taková slova Američané samozřejmě rádi slyší. A zdá se, že daná strategie přináší ovoce. Mezi jeho přívrženci se totiž zvyšuje počet lidí, kteří chtějí volit Kerryho kvůli Kerrymu - a klesá počet těch, kteří ho podporují jenom proto, že nechtějí Bushe. Od počátku je přitom jasné, že Kerry má šanci jedině když přijde s pozitivní vizí. Jeho kampaň se tedy nese v duchu hesla "nová naděje, tradiční hodnoty".

Přímé útoky na Bushe jsou přitom spíše výjimečné, alespoň zatím. Co ale Kerry tvrdě kritizuje, je zahraniční politika současného Bílého domu vůči evropským spojencům. Tvrdí, že v tomto ohledu míra arogance Washingtonu nemá obdobu v moderních amerických dějinách.

Vraťme se ale k ekonomice. Jedním z trumfů prezidenta Bushe má být snížení nezaměstnanosti, a to díky jeho daňovým škrtům. Vychází z logického a osvědčeného předpokladu, že snížení daní musí vést zákonitě k vytvoření nových pracovních míst. V pátek ale zveřejnilo příslušné ministerstvo nejnovější statistiku, jež je spíše studenou sprchou. V celých Spojených státech se v červenci vytvořilo pouze 32 000 nových míst. To je doslova zlomek původních očekávání. Škrtem přes rozpočet je totiž drahá ropa, jež nutí zaměstnavatele k úsporám, a to i přesto, že stát jim vytvořil prostor zmíněnými daňovými škrty.

Zdá se tedy, že důsledky drahé ropy mohou pocítit nejenom peněženky nás, běžných spotřebitelů, ale také politika nejsilnějšího státu současného světa. Do listopadu je ale ještě daleko, takže podobné úvahy jsou zatím spíše spekulacemi. A nějaký čas ještě budou.