Otrava jídlem: hrozba pro "masožravky"
Hmyz si s kontaminací těžkými kovy poradí. Masožravé rostliny, které si hmyzem doplňují přísun důležitých živin, se ale mohou takovou kořistí otrávit. Zvláště nebezpečné je pro ně kadmium.
Hmyz si s kontaminací těžkými kovy poradí. Masožravé rostlin, které si hmyzem doplňují přísun důležitých živin, se ale mohou takovou kořistí otrávit. Zvláště nebezpečné je pro ně kadmium.
Masožravé rostliny patří k raritám pozemské flóry. Zevrubně se jimi zabýval například i Charles Darwin. V posledních letech botanici bijí na poplach. Masožravé rostliny na celém světě rychle mizí. Mnohé z nich ztrácejí své přirozené prostředí, další jsou předmětem ilegálního sběru a obchodu. Ve hře jsou však zjevně i další, dosud neznámé faktory. Britští biologové Iain Green a Christopher Moody z Bournemouth University publikovali ve vědeckém časopise Environmental Science & Technology studii, podle které stojí v pozadí zkázy masožravých rostlin také znečistění životního prostředí těžkými kovy. Hlavními podezřelými byla měď a kadmium. Nebylo však jasné, jakým způsobem by mohly tyto kovy masožravým rostlinám škodit.
Green a Moody krmili masožravé špirlice bělolisté (Sarracenia leucophylla) larvami much, které se vyvíjely v prostředí kontaminovaným buď mědí nebo kadmiem. S potravou prosycenou ionty mědi si špirlice poradily. Neměly s ní žádné potíže a rostly bez jakýchkoli problémů. Zcela opačné následky mělo krmení larvami obsahujícími kadmium. Tento těžký kov se hromadil v organismu špirlic a v rostlině vážně narušoval jak transport vody, tak i příjem živin. Špirlice nerostly. Z výzkumu vyplývá, že při ochraně masožravých rostlin je zapotřebí věnovat pozornost i znečištění životního prostředí kadmiem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka