Otfried Preußler – nekorunovaný král německých pohádkářů

Typický obrázek výkladů německých knihkupectví, tento je ze švýcarské Basileje ze září 2012.
Typický obrázek výkladů německých knihkupectví, tento je ze švýcarské Basileje ze září 2012.

Malá čarodějnice, Anděl v Kulichu nebo Čarodějův učeň – to jsou namátkou vybrané práce velkého vypravěče příběhů pro děti, spisovatele dobře známého v německy mluvícím prostředí, ale pocházejícího z Čech – Otfrieda Preußlera.

Jako jsou tajemné jeho pohádky, je tajemný i jeho životní příběh. Mnohé z něj se lze v náznacích dočíst v jediné knížce pro dospělé – jmenuje se Útěk do Egypta přes Království české a německy vyšla v roce 1978, česky 1996. Už tam se lze dozvědět cosi o Němcích v Čechách, kteří se přes své proněmecké cítění potýkali s tím, že byli držiteli silně neněmeckého příjmení. Je to i případ pozdějšího slavného pohádkáře, který na svět přišel s příjmením Syrowatka. Jeho tatínek se jmenoval Josef Syrowatka a maminka Erna Syrowatka měla v rodném listě příjmení Tscherwenka.

A právě takoví Němci, aby nějak podtrhli své němectví, dávali dětem křestní jména typicky německá. Otfried… V roce 1941 si rodina změnila příjmení na Preußler; zda se tak stalo dobrovolně nebo pod nějakým tlakem, o tom všechny dostupné prameny mlčí a sám spisovatel o tom nikdy nehovořil. A nezmínil se ani o tom, že jeho milovaná babička z otcovy strany Dora Syrovátková, rozená Jirešová, přišla do Liberce z okolí Mnichova Hradiště – a do konce života mluvila jen lámanou němčinou. Nechtěl o tom Preußler mluvit? Je to zajímavé i proto, že nepatřil k těm, kteří by se po válce pustili do nadávání na vše české. O svých českých kořenech ale nemluvil – a ve vzpomínkové knize Otfried Preußler, ich bin ein Geschichtenerzähler konstruuje neskutečnou a těžko uvěřitelnou legendu o příbuznosti svého rodu s rodem tiskařů Prieslerů…

Coby devatenáctiletý byl z gymnazijních lavic odveden na východní frontu. Tam byl roku 1944 zajat a pět let držen v sovětském zajetí. Prodělal tam břišní tyfus i malárii, ale přežil … a později o těchto pěti letech hovořil jako o „své“ vysoké škole. V poválečných letech byl v Liberci vězněn i Preußler senior, redaktor libereckého časopisu Deutsche Jugend, poslední německý městský archivář a vedoucí městského muzea v Liberci. Právě on a už zmíněná babička Dora, která Otfriedovi často vyprávěla, byli velkými inspiračními zdroji pozdějšího slavného spisovatele. Otfried se s rodiči sešel po propuštění ze zajetí v bavorském Rosenheimu. Stal se z něj – v duchu rodinné tradice – učitel, přivydělával si psaním článků do místních novin a příspěvků do rozhlasového vysílání pro děti.

Spisovatelem z povolání se stal v roce 1970. Seznam Preußslerových knih snadno najdete na internetu. Napsal jich dohromady dvaatřicet, vyšly v pětapadesáti jazycích a celkovém nákladu kolem třiceti milionů. Každý má svůj příběh – třeba o legendárním Krabatovi z roku 1971, který je u nás známý pod titulem Čarodějův učeň, Preußler řekl: „Je to příběh lidí, kteří se dostanou do pokušení a zapletou se se zlou mocí, příběh mojí generace.“

Vztah Otfrieda Preußslera k Čechům i k Čechám byl komplikovaný, sám o tom nemluvil. Českou literaturu pro děti měl rád, zasloužil se o německé převyprávění Ladova Mikeše (1962), které tomuto navýsost českému dílu otevřelo dveře do světa. Přeložil také knížku Z deníku kocoura Modroočka a vždy vycházel vstříc obchodním partnerům, pokud šlo o vydávání jeho knih v Československu nebo jejich (mimořádně úspěšné) filmové adaptace.

Komplikovanost jeho vztahu k rodnému kraji dokládá rumburský rodák Rudolf Schnittner, žijící řadu desetiletí v Německu, který před lety nabídl, že by Preußslerovi nechal zhotovit pamětní desku: „Asi třikrát jsme spolu telefonem hovořili. Byl milý a vstřícný, ale pokaždé to odmítl. Jednak říkal, že dům, kde se narodil, už nestojí, že by deska musela být na domě, kde žil později. A pak ještě řekl, že nemá se současným vedením Liberce dobré vztahy – s komunisty prý vycházel lépe. Víc to nerozváděl.“

Jaký byl Otfried Preußler a jaké byly jeho knížky? Proč se v nich tak často objevuje motiv Vánoc? A proč jej někteří literární kritici považovali za „konzervativce“? Poslechněte si ve čtvrtek 1. srpna ve 20:10 hodin nebo v našem audiozáznamu.