Otfried Preußler – nekorunovaný král německých pohádkářů

1. srpen 2013
Typický obrázek výkladů německých knihkupectví, tento je ze švýcarské Basileje ze září 2012.

Malá čarodějnice, Anděl v Kulichu nebo Čarodějův učeň – to jsou namátkou vybrané práce velkého vypravěče příběhů pro děti, spisovatele dobře známého v německy mluvícím prostředí, ale pocházejícího z Čech – Otfrieda Preußlera.

Jako jsou tajemné jeho pohádky, je tajemný i jeho životní příběh. Mnohé z něj se lze v náznacích dočíst v jediné knížce pro dospělé – jmenuje se Útěk do Egypta přes Království české a německy vyšla v roce 1978, česky 1996. Už tam se lze dozvědět cosi o Němcích v Čechách, kteří se přes své proněmecké cítění potýkali s tím, že byli držiteli silně neněmeckého příjmení. Je to i případ pozdějšího slavného pohádkáře, který na svět přišel s příjmením Syrowatka. Jeho tatínek se jmenoval Josef Syrowatka a maminka Erna Syrowatka měla v rodném listě příjmení Tscherwenka.

A právě takoví Němci, aby nějak podtrhli své němectví, dávali dětem křestní jména typicky německá. Otfried… V roce 1941 si rodina změnila příjmení na Preußler; zda se tak stalo dobrovolně nebo pod nějakým tlakem, o tom všechny dostupné prameny mlčí a sám spisovatel o tom nikdy nehovořil. A nezmínil se ani o tom, že jeho milovaná babička z otcovy strany Dora Syrovátková, rozená Jirešová, přišla do Liberce z okolí Mnichova Hradiště – a do konce života mluvila jen lámanou němčinou. Nechtěl o tom Preußler mluvit? Je to zajímavé i proto, že nepatřil k těm, kteří by se po válce pustili do nadávání na vše české. O svých českých kořenech ale nemluvil – a ve vzpomínkové knize Otfried Preußler, ich bin ein Geschichtenerzähler konstruuje neskutečnou a těžko uvěřitelnou legendu o příbuznosti svého rodu s rodem tiskařů Prieslerů…

Coby devatenáctiletý byl z gymnazijních lavic odveden na východní frontu. Tam byl roku 1944 zajat a pět let držen v sovětském zajetí. Prodělal tam břišní tyfus i malárii, ale přežil … a později o těchto pěti letech hovořil jako o „své“ vysoké škole. V poválečných letech byl v Liberci vězněn i Preußler senior, redaktor libereckého časopisu Deutsche Jugend, poslední německý městský archivář a vedoucí městského muzea v Liberci. Právě on a už zmíněná babička Dora, která Otfriedovi často vyprávěla, byli velkými inspiračními zdroji pozdějšího slavného spisovatele. Otfried se s rodiči sešel po propuštění ze zajetí v bavorském Rosenheimu. Stal se z něj – v duchu rodinné tradice – učitel, přivydělával si psaním článků do místních novin a příspěvků do rozhlasového vysílání pro děti.

Spisovatelem z povolání se stal v roce 1970. Seznam Preußslerových knih snadno najdete na internetu. Napsal jich dohromady dvaatřicet, vyšly v pětapadesáti jazycích a celkovém nákladu kolem třiceti milionů. Každý má svůj příběh – třeba o legendárním Krabatovi z roku 1971, který je u nás známý pod titulem Čarodějův učeň, Preußler řekl: „Je to příběh lidí, kteří se dostanou do pokušení a zapletou se se zlou mocí, příběh mojí generace.“

Vztah Otfrieda Preußslera k Čechům i k Čechám byl komplikovaný, sám o tom nemluvil. Českou literaturu pro děti měl rád, zasloužil se o německé převyprávění Ladova Mikeše (1962), které tomuto navýsost českému dílu otevřelo dveře do světa. Přeložil také knížku Z deníku kocoura Modroočka a vždy vycházel vstříc obchodním partnerům, pokud šlo o vydávání jeho knih v Československu nebo jejich (mimořádně úspěšné) filmové adaptace.

Komplikovanost jeho vztahu k rodnému kraji dokládá rumburský rodák Rudolf Schnittner, žijící řadu desetiletí v Německu, který před lety nabídl, že by Preußslerovi nechal zhotovit pamětní desku: „Asi třikrát jsme spolu telefonem hovořili. Byl milý a vstřícný, ale pokaždé to odmítl. Jednak říkal, že dům, kde se narodil, už nestojí, že by deska musela být na domě, kde žil později. A pak ještě řekl, že nemá se současným vedením Liberce dobré vztahy – s komunisty prý vycházel lépe. Víc to nerozváděl.“

Jaký byl Otfried Preußler a jaké byly jeho knížky? Proč se v nich tak často objevuje motiv Vánoc? A proč jej někteří literární kritici považovali za „konzervativce“? Poslechněte si ve čtvrtek 1. srpna ve 20:10 hodin nebo v našem audiozáznamu.

Spustit audio
autor: David Hertl