Otazník nad biolíhem

11. červenec 2007

Směrnice Evropské unie nařizuje přimíchávat do klasických pohonných hmot tzv. biopaliva. Jejich produkce je relativně nákladná a bývá podporována ze státního rozpočtu. Za jakých podmínek, o to se většinou svádí v zákulisí tuhý boj, jehož zvládnutí může přinést velmi lukrativní byznys.

0:00
/
0:00

Nelze se tudíž divit tomu, že se policie zhruba před dvěma lety začala zajímat o dění kolem připravovaných obchodů s biolíhem. Výsledkem bylo zdokumentování podezřelého pohybu peněz, které měly podle policistů sloužit jako úplatek. Následovalo zatčení několika osob a jejich obvinění. Příslušná státní zástupkyně nyní rozhodla, že tito lidé nespáchali žádný trestný čin. V této souvislosti je dobré dodat, že její verdikt není pravomocný, takže se může ještě změnit.

Momentálně lze na dosavadní vývoj případu pohlížet ze dvou úhlů pohledu. Jeden by mohl nabízet obraz selhání příslušných policejních útvarů, které obvinění postavily na chatrných důkazech, nebo si ho rovnou úmyslně vykonstruovaly. Pokud by tato varianta byla správně, pak by to byl skandál, který by musel vést k zásadním personálním změnám v policejních řadách a k tvrdým trestům.

Druhý pohled může vycházet z toho, že případ byl svým způsobem zpolitizován a že mohly být v průběhu vyšetřování vyvíjeny nejrůznější tlaky na to, aby se vina neprokázala. Do aféry s biolíhem byli totiž různým způsobem namočeni lidé tehdy nějakým způsobem spjatí se sociální demokracií. Policie podle internetového deníku Aktuálně cz zdokumentovala tok patnácti miliónů korun, které označila jako úplatek. Od zástupců příslušné firmy přišly na účet lobbyisty Vybírala, který je dál distribuoval. Kriminalisté zabavili při domovních prohlídkách stovky dokumentů a využili i desítky hodin odposlechů, které celou razii odstartovaly. Policie ale nakonec nebyla schopna vyvrátit verzi, s níž během vyšetřování přišli obhájci obviněných. Ti nepopřeli, že lobbyista Vybíral patnáct miliónů převzal. Peníze ale označili za řádnou půjčku, kterou následně doložili i smlouvou. Alespoň takovýmto způsobem popisuje policejní práci internetový deník Aktuálně cz.

Na vyšetřování je rovněž zajímavé, že v případu okrajově figurovalo jméno tehdejšího policejního prezidenta Husáka. Konkrétně se prošetřovalo podezření, že Husák telefonicky hovořil s bývalou pravou rukou Miloše Zemana Miroslavem Šloufem, který prý měl varovat jednoho z hlavních podezřelých před policejním zásahem. Inspekce ministerstva vnitra nezjistila, že by Husák spáchal nějaký trestný čin. Zmiňovaný podezřelý patrně shodou okolností věděl, že policisté po něm jdou a pokusil se u nich koupit beztrestnost. Což mělo být rovněž zdokumentováno.

Zkrátka podivných okolností, které tento případ provázely, bylo hned několik. Rovněž není zrovna obvyklé, aby se šéf příslušného policejního útvaru Jan Kubice těsně před sněmovními volbami obrátil na poslance se zprávou, která měla dokazovat snahu politiků zasahovat do vyšetřování. Tento materiál jakoby náhodou unikl na veřejnost. Navíc se v něm objevila celá řada neověřených informací, které s tímto případem vůbec nesouvisely a které poškodily pověst šéfa sociální demokracie Jiřího Paroubka. Což mělo vliv na předvolební atmosféru i na rozhodování voličů.

V případu vyšetřování korupce spojené s biolíhem tak došlo k nejhoršímu možnému vývoji. Z běžného kriminálního případu se stalo politikum. Tím pádem je zaručeno, že ať už bude jeho definitivní konec jakýkoli, zůstane patrně nezodpovězena otázka, zda někdo využil kauzu v politickém boji, nebo se naopak poukazováním na její politický podtext snažil odvést pozornost od podstaty případu, kterou bylo podezření z korupce ve státní správě.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: Petr Hartman
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.