Osvobozená rukojmí
V noci na pátek dvě venezuelské helikoptéry ruské výroby MI- 17 vybavené znakem Mezinárodního červeného kříže vyzvedly z neznámého místa na území Kolumbie dvě ženy, které byly po šest let drženy jako rukojmí Revolučními ozbrojenými silami Kolumbie FARC.
Moderní technika dovolila, aby venezuelský president Hugo Chávez pozdravil obě ženy před jejich odletem do Caracasu a poděkoval veliteli patroly FARC, který je předával.
Humanitární operace byla původně naplánována na poslední den minulého roku, ale nakonec se neuskutečnila. Součástí předání měl být i čtyřletý Emanuel, který se jedné z rukojmí narodil v zajetí. Ukázalo se však, že chlapec už není v rukou partyzánů, nýbrž v jednom kolumbijském sirotčinci. Kolumbijský president Álvaro Uribe na základě toho zpochybnil důvěryhodnost partyzánů. Ti na oplátku odvolali předání rukojmí s poukazem, že vládní vojsko nepřerušilo své akce po dobu plánovaného předávání rukojmích. Už se zdálo, že všechno skončí krachem, když devátého ledna kolumbijská vláda opět povolila venezuelské armádě vstoupit na její území. Stalo se tak poté, co Caracas oznámil, že získal od partyzánů novou nabídku předání.
Nakonec tedy vše dobře dopadlo a zachráněné ženy právnička Clara Rojasová a bývalá senátorka Consuelo Gonzálesová byly dočasně převezeny do Venezuely, kde po setkání s rodinami poděkovaly presidentu Chávezovi za zprostředkování. Gonzálesová doslova na jeho adresu prohlásila: "Vaše aktivita víc než jasně ukázala, že pro vás je lidská bytost, její ochrana a záchrana to nejdůležitější". Uznání se venezuelskému presidentovi dostalo od řady vlád, mj. i severoamerické.
Zachráněné ženy označily své osvobození za návrat do života a přinesly svědectví o dalších asi třiceti rukojmích, které se nacházejí v rukách levicových partyzánů. Kolumbijské úřady odhadují, že FARC celkem drží ve své moci na 750 rukojmí. Přesné číslo není známo, protože mnohé pohřešované osoby mohly za léta věznění zemřít přirozenou i násilnou smrtí. Partyzáni žádné počty zadržovaných osob neuvádějí. Kolumbijské vlády se zatím nikdy s partyzány nedohodly na žádné mírové dohodě, a to už nepřátelství trvá hezkou řádku let. Vlády by chtěly, aby partyzáni složili zbraně a přestali podporovat pěstování koky a pašování drog. Partyzáni zase požadují, aby si mohli ponechat vládu nad územím, které v současnosti ovládají. Z tohoto hlediska je osvobození dvou žen bez jakýchkoli podmínek velkým vítězstvím venezuelského presidenta. Jeho francouzský kolega Nicolas Sarkozy to komentoval slovy: "Záchrana dvou žen ukazuje, že věci se hýbou a že usilovná snaha přináší první výsledky". A zároveň slíbil, že zdvojnásobí své úsilí, aby byla vysvobozena také Ingrid Betancourtová, která má kolumbijské a francouzské občanství.
Chávezovi poděkoval také kolumbijský president Uribe, který je s ním jinak na kordy. Někteří komentátoři jejich spory zjednodušeně charakterizují slovy: Oč je Chávez levicovější, o to je Uribe pravicovější. Každopádně kolumbijský president ve svém poděkování nenaznačil, že by Cháveze přes jeho úspěchy pověřil dalším jednáním s partyzány. Je to přirozené, obává se, že by se takto oslabila ústřední moc Bogoty. A někteří komentátoři Cháveze podezřívají, že je s partyzány předem dohodnut. Uribe zmínil že by v roli prostředníka při jednáních s partyzány mohla vystupovat katolická církev. Nikdo jí v tom nebránil ani v minulosti, ale přesto žádných větších úspěchů nedosáhla.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na
přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.