Osud pomníku Milana Rastislava Štefánika
O tom, že lidé mají leckdy dramatické osudy, není pochyb. Zvláštní, téměř dramatické osudy mohou mít však také věci neživé. Příkladem je pomník Milana Rastislava Štefánika v Bratislavě, který vznikl těsně před 2. světovou válkou.
Ukázka, kterou si tu můžete poslechnout, pochází z roku 1938 a redaktor tehdejšího Československého rozhlasu v ní referuje o dokončení pomníku Milana Rastislava Štefánika.
Většina z lidí, kteří v Praze žijí, nebo ji někdy navštívili, se procházela po Petřínských sadech. Před hvězdárnou na vrcholu Petřína si určitě všimli dvouapůlmetrové bronzové sochy astronoma, politika a francouzsko-slovenského generála, po němž je observatoř pojmenovaná. Socha Milana Rastislava Štefánika na Petříně je kopií té, kterou v roce 1938 vytvořil sochař Bohumil Kafka pro Bratislavu. Tento model bratislavského pomníku byl v majetku Národní galerie a ležel mnoho let v depozitáři na hradě Pecka. Slavnostní odhalení pomníku pak pořádala 30. srpna 1994 pražská Nadace Milana Rastislava Štefánika.
Jak to bylo s monumentálním sousoším v Bratislavě?
V roce 1928, tedy deset let po vzniku Československé republiky, byla vyhlášena soutěž na podobu pomníku. Tuto soutěž vyhrál v roce 1931 návrh sochaře Bohumila Kafky, který Štefánika ztvárnil jako letce v kombinéze. Pro výběr v té době již zavedeného sochaře hrál také fakt, že se se Štefánikem osobně poznal za svého pařížského pobytu v letech 1904 - 1906. K odhalení památníku došlo na konci roku 1937.
Socha Milana Rastislava Štefánika byla umístěna na bývalém Korunovačním pahorku na dunajském nábřeží u Slovenského národního muzea na místě, kde předtím stál jiný pomník, a to císařovny Marie Terezie. Sochu francouzsko-slovenského důstojníka a politika použil sochař Kafka jako ústřední motiv památníku československé státnosti v Bratislavě. Byla vysoká přes 7 metrů a 20 centimetrů a za ní na pylónu vysokém neuvěřitelných 27 m stál 3,5 metrový lev jako symbol československé státnosti, který držel štít se státním znakem. K zajímavostem práce na památníku patří fakt, že za předlohu ke ztvárnění plastiky majestátného lva si Kafka vybral Césara, skutečného lva ze zoologické zahrady ve Zlíně, kterého si na půl roku zapůjčil do pražského ateliéru.
"Ta kočka musí pryč!"
Celý rozsáhle koncipovaný památník však pohromadě nevydržel dlouho. Po rozdělení Československa a nástupu fašistů na Slovensku byl památník trnem v oku všem pravověrným Slovákům - po Hitlerově návštěvě v Bratislavě roku 1940 byl lev pro svou závadnost odstraněný. Říšský vůdce, v té době na vrcholu své politické moci, prý doslova prohlásil: "Die Katze musst gehen!" neboli "Ta kočka musí zmizet!" A taky zmizela. Slovo vůdce bylo nade vše a loajalita Slovenského štátu k nehynoucí Německé říši taky.
Co však nemohla odstranit diktatura fašistická, dokonala ta, která se u nás hřála na výsluní od roku 1948. Přesně v roce 1952 byla socha Milana Rostislava Štefánika demontována a odvezena neznámo kam. Dodnes se neví, co přesně se s tímto bronzovým tělem stalo. Nejspíš skončilo ve slévárnách, aby tak dopomohlo k budování světlých zítřků v rámci první pětiletky.
Po bronzové soše i celém velkolepém památníku československé státnosti zůstal v Bratislavě osiřelý podstavec. Tak jako po mnoha jiných v našich krajích. Co režim, to jiné sochy. A podstavec tam osaměle trčí dodnes - s tím rozdílem, že v tomto roce 2007 má být opět osazený Štefánikovou sochou a plastikou lva se štítem a znakem československé státnosti.
Bude Štefánikův pomník obnoven?
Dvanáct let nadace Milana Rostislava Štefánika s podporou účastníků protifašistického odboje usilovala o znovuobnovení památníku. Zorganizovali dokonce sbírku a před dvěma lety položili základní kámen v prostorách nového areálu Slovenského národního divadla, kde památník bude stát. I pohledu na široký Dunaj se bronzový Štefánik opět dočká. Zdá se, že už i na nedávno nacionálně vyhraněném Slovensku se pohled na historii první československé republiky trochu změnil.
"Celé toto súsošie tvorí vlastne monument, ktorý pripomína vznik našej slovenskej a československej štátnosti," říká autor celého projektu Ján Fuska.
Pokud se dostanete do Prahy spíš než do Bratislavy, jděte na Petřín, tam uvidíte skoro přesně to, co bude stát ve slovenské metropoli, sochu jednoho ze zakladatelů Československé republiky. A snad si i představíte, že originál byl o celé 4 metry a dvacet centimetrů větší. Jen toho lva budete muset hledat jinde.
Zvukovou podobu tohoto článku naleznete v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 9. 2. 2007. Můžete si jej poslechnout v archivu pořadů.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
