Opakovaná úřednická bezradnost

Rovněž bez výrazných výtržností se obešla demonstrace pravicových radikálů na pražském Palackého náměstí. Na něm se mohou konat akce bez ohlášení úřadů a pokud při nich nedochází k porušování zákona, nemohou proti nim policisté ani úředníci zasahovat. Zhruba dvě stovky účastníků tak mohly dávat najevo svoji nelibost nad zákazem plzeňské akce.

Kdyby neměli protestující svým způsobem pravdu, nestály by víkendové události v Plzni a v Praze za velkou pozornost. Problém je v tom, že zákaz, který oznámil plzeňský primátor, nemusel být úplně v souladu se zákonem. Jak to ve skutečnosti bylo, o tom samozřejmě může rozhodnout pouze příslušný soud. Pokud k němu dojde, je pravděpodobné, že pravomocného verdiktu se dočkáme nejdříve až za několik měsíců. Do té doby lze počítat s tím, že se nejrůznější extrémisté pokusí zorganizovat další provokativní akce. A je otázkou, jak jsou a budou úředníci schopni podobným aktivitám čelit?

Na jednu stranu by zákony v právním státě měly platit bez rozdílu pro všechny občany. Na stranu druhou by se společnost měla bránit expanzi nejrůznějších ideologií propagujících rasovou či jinou nesnášenlivost. Mimo jiné by měla bránit takovýmto způsobem zaměřeným demonstracím. Teoreticky tak lze činit na základě platných zákonů. V praxi však dochází k opakovaným pokusům zákony obcházet a nahlašovat nejrůznější akce tak, aby nebyl důvod je zakázat. Typickým příkladem mohla být snaha pravicových extremistů z konce minulého roku, kdy hodlali pochodovat Prahou v den výročí tzv. křišťálové noci, tedy protižidovského pogromu v nacistickém Německu. Oficiálně mělo jít o protest proti válce v Iráku. Nakonec Nejvyšší správní soud rozhodl o tom, že akce byla nesprávně ohlášeným shromážděním. Znamenalo to, že pochod nebyl povolen kvůli formálním nedostatkům.

Víkendová akce v Plzni se zase kryla s výročím transportu plzeňských Židů, který vyjel 18. ledna 1942 do Terezína. Samozřejmě v oficiálním zdůvodnění pořádání plzeňského pochodu o tom nebyla ani zmínka. Úředníci příslušného plzeňského obvodu pochod nezakázali a nechali odpovědnost na primátorovi města. Tím ho dostali do složité situace, protože podle zákonů na to neměl asi právo. Rovněž bylo sporné s jakou časovou prodlevou bylo o zákazu pochodu rozhodnuto. Zkrátka na rozdíl od loňské pražské akce provázejí plzeňský zákaz určité právní pochybnosti.

Znovu se tak potvrdilo, že úředníci, kteří o konání podobných akcí rozhodují, nejsou schopni nebo ochotni hledat za formálním důvodem konání akce další souvislosti. Vedení příslušného plzeňského obvodu se hájí tím, že litera zákona nebyla porušena, proto pochod nemohli zakázat. Pokud bychom přistoupili na toto pojetí, pak by nejrůznějším extrémistů stačilo, aby si pohlídali formality a mohli by se shromažďovat a hlásat svoje názory. Jak už bylo řečeno, v demokratické společnosti by se mělo citlivě zacházet s omezováním svobody shromažďování, přesto musí existovat určitá hranice. A tu nelze jednoznačně narýsovat zněním příslušného zákona.

Hodně v této souvislosti záleží právě na přístupu úředníků, které mají povolování nejrůznějších akcí na starost. I když na jejich obranu je potřeba říci, že někdy je odhalení skutečných úmyslů organizátorů akce obtížné. Přesto by měli být na podobné případy lépe připraveni. Neměli by se rozhodně chovat jako roboti, kteří berou v potaz pouze dikci zákona, ale měli by uvažovat v širších souvislostech. Pak by neměl být problém vyhnout se akcím typu pochodu extrémistů i bez změny současných zákonů a zároveň by nemuselo docházet k obcházení, tak jak se patrně stalo v Plzni.

Ostatně v Listině základních práv a svobod se píše, cituji z článku devatenáct : "Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno.Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu." Konec citátu z Listiny základních práv a svobod, která je jak se píše v Ústavě České republiky součástí ústavního pořádku tohoto státu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .