Ondřej Vaculík: Jak jsem racionálně volil
V záplavě různých zpráv jsem se dočetl, že ve společnosti se prý vede diskuse o věkovém omezení volebního práva. Věkové omezení by prý mohlo zabránit situacím, kdy politické strany v zájmu boje o moc zneužívají seniory populistickými sliby, například slibují neúměrné zvýšení důchodů atp.
Proto by volební právo mělo být omezeno těm, „kteří již nejsou schopni plně se zapojit do demokratického procesu, a měla by se zavést určitá kritéria pro volební způsobilost seniorů“.
Čtěte také
Ta věta zní přímo hrůzně: Senioři by podstupovali pravidelnou zdravotní prohlídku obsahující testy kognitivních schopností, které by posoudily, zda jsou ještě schopni uvážlivě, odpovědně volit, anebo již jsou pomatení a ducha umdlelého.
Řekl bych, že v demokratickém systému naopak určitou pomatenost nelze vyloučit nikdy, protože pomateně volí, jak se domníváme, ale každý to vnímáme jinak, značná část společnosti, aniž by její kognitivní schopnosti byly nějak zkoumány či omezeny. Jde prý o to, aby politické rozhodování bylo založeno na informovaných a racionálních volbách.
V zájmu zachování lidské důstojnosti
Ano, sám patřím mezi ty, kteří volí takzvaně racionálně, tedy osobní sympatie či antipatie k politikům a k povaze jejich stranického byra odpovědně potlačuji; jde o ideje, myšlenky, program.
Čtěte také
Proto jsem léta volil Zelené, aby se znovu vrátili do Poslanecké sněmovny a vnesli do ní aspoň trochu těžko uskutečnitelných zelených idejí. Marná to snaha. Takže v posledních volbách do Sněmovny jsem volil sociální demokraty, aby naopak ze Sněmovny nevypadli a aspoň trochu těžko uskutečnitelných sociálních idejí v ní zůstalo. A víme, jak to dopadlo.
Sebekriticky přemýšlím, jestli bych spíše já neměl být zbaven svéprávnosti za svou soustavnou racionální pomatenost. Naopak moje 90letá maminka volila podle svých sympatií, podle životních zkušeností, volila rovněž srdcem a volila podstatně lépe než já, její formace tehdy uspěla jako silná opozice a nyní nám vládne, jak může. Ovšem chápu, že tuto její racionální volbu někdo jiný naopak může hodnotit jako pomatenou a mohl by pochybovat o jejích kognitivních schopnostech.
Stáří klade různá omezení a strasti. V zájmu zachování lidské důstojnosti je také to, abychom staré lidi neomezovali na jejich právech. Vždyť pro mnohé z nich je naopak volební účast projevem nejen sounáležitosti s naším demokratickým systémem, ale také smyslem jejich těžkého života. To je daleko důležitější než okolnost, že vlivem slábnoucího ducha volí i jinak, než by třeba i chtěli. Jde pouze o malé promile hlasů, které výsledky voleb nijak neovlivní a náš demokratický systém neohrozí. Naopak svědčí o jeho kvalitě.
Autor je spisovatel
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka