Ondřej Soukup: Státní převrat na zakázku

15. březen 2017

Pojem ruská hybridní válka je používán tak často, že je už skoro zprofanovaný. Jenže poslední odhalení ukazují, že má ještě více smyslů, než jsme si mysleli.

Hackeři ze sdružení Ukrajinská kyberaliance počátkem měsíce zveřejnili korespondenci jistého Alexandra Usovského, běloruského publicisty a samozvaného historika mezi jehož knihami najdeme takové perly jako „Bože, Stalina chraň. Car Sovětského svazu Josif Veliký“. Jenže kromě propagace myšlenek panslavismu tento bodrý obyvatel východoběloruského Vitěbsku se také živil jako politický konzultant pro různé prokremelské oligarchy. Jak vyplývá z korespondence, v létě roku 2014 dostal Usovskij sto tisíc eur na vybudování sítě prokremelských organizací v zemích visegrádské čtyřky.

Tedy, ne že by za pár měsíců něco podstatného dokázal. V Česku podpořil necelou tisícovkou eur stalinistu Ladislava Kašuku, který uspořádal pár demonstrací na Pražském Hradě proti zločinům kyjevských fašistů. Na Slovensku se snažil podporovat neofašistu Mariána Kotlebu, v Maďarsku zase počítal s ultranacionalisty ze strany Jobbik. V Polsku zase sázel na marginální nacionalisty z organizace Oboz Welkiej Polski.

Svému donorovi Usovskij poslal hezky zpracovanou zprávu s fotografiemi a ohlasy v tisku. Jenže je tu vidět, že jen málokterá demonstrace přilákala více než padesátku protestujících a informovaly o nich hlavně marginální média typu Czech Free Press nebo webové stránky donbaských separatistů.

Nejzajímavější na tom je celý mechanismus. Hochštapleři typu Alexandra Usovského pracují na specifickém trhu. On sám říká, že je to jeho osobní válka za slovanský svět, kterou mu financují jiní. „Někdo z přesvědčení, ale častěji lidé, kteří si myslí, že podporou mých projektů si vylepší vlastní pozici,“ napsal běloruský publicista na svém blogu.

Logo

Fabrika trollů

Právě jeho chlebodárce, pravoslavný oligarcha Konstantin Malofejev, je hezkým příkladem. Bývalý investiční bankéř se při podnikání dostal do problémů. Ruská státní banka VTB ho v roce 2011 obvinila, že úvěr ve výši 250 milionů dolarů nepoužil na zachránění své krachující firmy na výrobu dětské výživy, ale místo toho koupil akcie společnosti Rostelekom. Bylo zahájeno trestní stíhání.

Malofejev rozšířil svou charitativní činnost přes pravoslavný Fond Vasilije Velikého a brzy se zapletl do velké politiky. Jeho podřízení Igor Girkin a Alexandr Borodaj se aktivně účastnili za jeho peníze anexe Krymu a následně rozpoutání války na Donbasu. Girkin pod pseudonymem Igor Strelkov obsadil se svým oddílem město Slovjansk a dodnes je hrdý na to, že díky němu začala válka.

PR specialista Borodaj zase několik měsíců zastával funkci premiéra separatistické Doněcké lidové republiky. Následně se Malofejev přesunul na Balkán a údajně měl financovat loni překažený pokus o státní převrat v Černé Hoře. V něm klíčovou roli měli hrát Srbové, kteří bojovali na straně separatistů na Donbasu. Alexandr Usovskij o jeho roli nepochybuje, protože mu nabízí jeden projekt v Polsku, který by podle něj nechal zapomenout na fiasko na Balkánu.

Evidentně funguje systém, kdy podporou projektů, příjemných Kremlu, můžete získat pro sebe značné výhody. Trestní stíhání proti Konstantinovi Malofejevovi bylo zastaveno a banka VTB souhlasila, že odepíše 469 milionů dolarů jeho dluhu. Malofejev ale není jediný.

Logo

Dnes již slavnou „fabriku trollů“ v petrohradské čtvrti Olgino, tedy místo, kde několik stovek lidí píše komentáře pod články, platí jistý Jevgenij Prigožin. Člověk, kterému média dala přízvisko „Putinův kuchař“. Skutečně začínal poskytováním jídla na akce Kremlu, dnes ale má mnohamiliardové smlouvy na dodávky jídla pro celou ruskou armádu. Takže by mu asi bylo žinantní odmítnout prosbu podpořit trolly ve službách Moskvy.

Podle znalců kremelského zákulisí tito dva jsou jen vrcholkem ledovce. Většina velmi bohatých Rusů podporuje podobné projekty. Z hlediska Kremlu to má několik nesporných výhod. Nemusí utrácet vlastní peníze, ty poskytnou podnikatelé, napojení na stát. A pokud se něco nepovede tak jako v Černé Hoře, Moskva vždy může říct, že šlo o soukromou, ideologicky motivovanou iniciativu.

autor: oso
Spustit audio